Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Perla Středomoří

Když nutně nepotřebujete polykat stovky mil pod plachtami a toužíte po klidné pohodové dovolené s poznáváním, trochou jachtingu a spánku na vodě, pak jste na Maltě správně.

 

Ze sedmi ostrovů jsou tři obydlené, Malta, Comino a Gozo. Kdybyste vypluli z Valletty, hlavního města Malty, a chtěli obeplout pobřeží všech tří ostrovů a nevynechat žádnou zátoku a město, pak by za vámi zůstalo přibližně 80 mil plavby. To moc není, pravda, když jsme si zvykli za týden průměrného charteru v Chorvatsku bez nočních přeplaveb uplout přibližně 200 mil. Pokud by vám to tedy nedalo a samotná Malta vám nestačila, abyste si připadali jako skuteční jachtaři, pak z jihovýchodního cípu Sicílie je to na Maltu zhruba 55 mil. Na Maltě však nemusíte plout podle břehu a byť by bylo pár mil mezi dvěma místy, které se rozhodnete navštívit, můžete naplout kolik chcete. Vody je kolem Malty dostatek.

Malta má tisíciletou historii, ovlivněnou Kartaginci, Féničany, Araby a Brity. Prolíná se zde tolik různých kultur, že nemůžete plachtit do bezvědomí a současně poznat Maltu. Na to je jeden týden charteru málo. Kromě architektonických památek, tropické přírody, nádherných chráněných zátok k nočnímu kotvení anebo k celodennímu koupání v křišťálově čisté vodě můžete poznávat místní kuchyni, pro kterou je typickým národním jídlem Stuffat Tal-Fenek, což je ve skutečnosti dušený králík.

Teplota vody se zde pohybuje od 19 v době Vánoc až po 25 stupňů uprostřed léta, což činí Maltu celoročním revírem pro plachtařskou dovolenou. Na Maltě vládne celý rok vyvážené mořské klima, kdy v zimním období teploty jen zřídka klesnou pod příjemných 15 stupňů a v létě ne vždy atakují třicítku, která je u nás v Čechách v létě snad více běžná. Obvykle zde vane stálý vítr o síle 3–4 Bft., který jen výjimečně vybočí ze svého stereotypu, což jsou ideální turistické plachtařské podmínky. Krásné přírodní scenérie zálivů se zajímavými skalními útvary mohou večer vystřídat četné bary a kluby ve městech. Pobřeží Malty má dvojí tvář, na severovýchodě klesá pevnina pomalu k vodě a na jihu jsou až stometrové skalní stěny bizarních tvarů, padajících rovnou do vody.

Pro každého plachtaře je povinností navštívit malý ostrov Comino, ležící mezi hlavními ostrovy Malta a Gozo. Na jeho západní straně je laguna, věrná svému jménu Blue Lagoon. Mnozí si možná v tu chvíli vzpomenou na stejnojmenný film z roku 1980, který kritika dnešním pohledem označuje za romantickou blbost. Děj filmu se sice odehrává v Tichomoří, ale jeho krásné přírodní scenérie jsou velmi podobné zátoce na Cominu. Na tomto ostrově jsou jen dva hotely a nejezdí zde žádná auta. Pláž u Blue Lagoon je označována za nejhezčí na Maltě, pokud někdo z jachtařů plážím vůbec holduje.

Hlavní úřední řečí je zde maltština, kterou lze jen velmi těžko připodobnit nějakému známému jazyku. Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám samotného maltského národa. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou. Druhým úředním jazykem je angličtina, kterou téměř všichni Malťané (450 000 obyvatel) ovládají. Tím se jako jachtař ze slovanského národa ocitáte v přátelském prostředí bez problémů se dorozumět. Malta získala nezávislost na Velké Británii 21. září 1964 a dnes se zde platí eurem. Malta se rozkládá na území 316 km2 a její nejvyšší bod je 253 metrů nad mořem, což je tak přibližně na úrovni pražského Václavského náměstí. Z kterého je to ale k moři podstatně dál.

Zeměpisnou přednášku bych tedy měl za sebou a je na čase vyplout. Asi nebude špatné vzpomenout si na Maltě na pražské taxikáře a dohodnout si cenu před tím, než nastoupíte do auta. Za cestu z letiště do centra Valletty jsme zaplatili méně, než potom za výrazně kratší cestu z centra do maríny. Přiletěli jsme totiž večerním letem o den dříve a strávili noc v hotelu, který jsme vybírali na internetu. Bylo možná lepší, že jsme do hotelu přišli za tmy, protože jsme určitě spali klidněji, než kdybychom ve dne viděli jeho každý detail. Odpolední přesun do maríny tedy proběhl až na cenu taxi bez problémů a čekala na nás perfektně připravená Bavaria 50 Cruiser, jejíž přebírání na nás udělalo dobrý dojem. Nastěhovali jsme se do lodi a pánská část výpravy se usadila v kokpitu u drinku s ledem, aby s námořnickou rozvahou naplánovala naši plavbu. Ženy se mezitím zabývaly soupisem nákupu, na který jsme potom společně vyrazili. Když byla loď připravena se všemi zásobami k vyplutí, byl již večer a ten jsme věnovali s potěšením prohlídce města a jeho večerního života.

Další den jsme si zvolili za cíl plavby město Mallieha, vzdálené podle navigačního softwaru 26 mil na severozápad z Valletty. Nikam jsme nespěchali, vychutnávali si den na moři pod azurovým nebem a napluli pod plachtami výrazně více. To ale nikoho nezajímalo. Nefoukal moc silný vítr, ale foukal stejným směrem už asi pěkně dlouho, protože na volném moři byly dlouhé vlny, vysoké kolem 2 metrů a bylo velmi zábavné surfovat na nich s větrem v zádech. Ne každý v posádce sdílel stejné nadšení, a tak se našli tací, kterým uspokojení z faktu, že vplouváme do klidné zátoky, koukalo z očí. Byl to krásný první den na vodě, pro někoho možná až moc krásný, že ho krátce po zakotvení zmohla únava. Nejdříve jsme chtěli zůstat na kotvě, ale potom někdo spatřil volnou bóji a byla naše. Za celý tento zářijový den jsme na vodě nespatřili ani jednu plachetnici v podobném kurzu s námi. Na bajbótu jsme dojeli k nábřeží a našli si restauraci s výhledem na moře. Hned po jídle jsme se vrátili na loď a šli spát, protože syndromu proflámované první noci jsme podlehli už ve Vallettě.

Třetí den ráno nás přivítala hustá oblačnost a déšť. Je to možné? Na místo s 360 slunečnými dny v roce musím přijet já, aby mohlo pršet? Posnídali jsme v salónu a v drobném dešti vypluli ze zátoky. Vítr byl o něco mírnější a stejně tak mi připadaly i vlny, ale za chvíli jsem musel dát posádce za pravdu, že vlny jsou stejné jako včera a podle předpovědi to ani lepší nebude. Pluli jsme pomalu a kochali se v přeháňkách pobřežím ostrova Comino, abychom se navečer bezpečně vyvázali v přístavu Mgarr na jihovýchodě ostrova Gozo. Na první pohled jsme se všichni shodli na restauraci a zanedlouho si bohatě vynahradili deštivý den. Na našem stole se objevily pochoutky všech druhů a nikdo se už o dnešním počasí díky tak bohaté kompenzaci ani nezmínil.

Nikam jsme nepospíchali, nakoupili jsme v Mgarr čerstvé pečivo a dopřáli si královskou snídani. Před polednem jsme vypluli k nepříliš vzdálenému cíli, k Blue Lagoon. Nebe bylo opět bez mráčku, vítr se stočil z východního na severovýchodní a my jsme se rozhodli přeplout na boční vítr severně od Malty na její jihovýchodní cíp do přístavu Marsaxlokk, který se měl stát výchozím bodem pro plavbu podél jižního pobřeží Malty. Až později se kapitán podíval do mapy a zjistil, že hloubka v cílovém přístavu je 2,20 metru a naše loď má ponor 2,35 metru. Pluli jsme v podstatě celou dobu proti vysokým vlnám, a tak se nikdo nezlobil, že jsme to zatáhli opět do Valletty do svého domovského přístavu. Valletta je tak velká a s takovým počtem restaurací, že se vám jen tak svým kouzlem nepřejí. Teplý večer jsme si vychutnali se skleničkou kolem stolu v kokpitu.

Ráno nás z postele vytáhlo sluníčko a podezřelý klid bezvětří v dobře krytém přístavu. Část posádky vyběhla na lov, aby donesla plno čerstvých dobrot k snídani. Dnešním cílem je St. Pauls Bay, to znamená, že se zase vrátíme stejnou cestou, jako první den vyplutí na severozápadní pobřeží ostrova. I přes klid v přístavu Valletta nás čekal na volném moři svěží vítr a vlny. Museli jsme křižovat, a tak jsme si užili ten den moc pěkný sportovní jachting a po celém dni na vodě spatřili unaveni kýženou zátoku. Také v této turisticky vyhlášené zátoce není místo pro vyvázání tak velké lodě, jakou máme. A proto jsme zase skončili na kotvě a pro cestu do restaurace použili naše dinghi, které jsme nechali uvázané u mola, a vydali se do města. Když nás po večeři dovezlo taxi zpět ke gumáku, nevěřili jsme svým očím. Místo pro motor bylo prázdné. Dopádlovat na naši loď problém nebyl, a tak jsme hned za tepla volali do charterové společnosti, abychom ztrátu motoru nahlásili. Jsou pro takové případy pojištění, prý si s tím nemáme lámat hlavu. Radost jsme z toho neměli, ale určitě jsme nešli spát s těžkou hlavou. Když jsme se ráno probudili do slunečného dne, s klidným mořem a téměř bez větru, ani jsme si nevzpomněli na nepříjemný zážitek z minulého dne.

V tak krásný den jsme nemohli jinak než se vrátit do Blue Lagoon a užít si koupání v příjemně prohřátém moři. Vrátili jsme se také do Mgarr, abychom si s výhledem na celý přístav ještě jednou pochutnali ve známé restauraci, a vyrazili jsme v mírném větru zpět, tentokrát podél jižního pobřeží Malty, abychom dorazili do Valletty až za tmy. Teplý prosluněný den s příjemným větrem a klidným mořem nám připravil v poslední den krásnou plavbu. Nechtěli jsme jít poslední večer do stejné restaurace, kde jsme před týdnem začínali, a tak jsme našli jinou. Po hodině čekání jsme dostali na stůl jen část objednaného pití. Zaplatili jsme tedy a vrátili se do restaurace, kterou jsme měli vyzkoušenou.

I přes některé negativní zkušenosti to byl hezký a nezapomenutelný týden. Je jen nutné myslet na to, že důsledky arabského historického vlivu na morálku obyvatel Malty jsou dodnes patrné. Není tedy Malťan jako Malťan, není taxikář jako taxikář, není hospodský jako hospodský a nejsou tady jen slušní lidé, ale také zloději. Stejně tak, jako kdekoliv jinde. Je jen nutné být opatrný a rozhodně stojí za to plout kolem těchto tří ostrovů.

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Německo, Balt

Charter | Marek Somol
title

Mallorca

Charter | Petr Láska