Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Teoretická záležitost

Proč vznikají na plachtách síly, kterým dáváme nějaký směr a proč plachetnice pluje je myslím jasné i začátečníkům. Stejně jako rybářům rostou kapři při diskuzi v hospodě pod rukama, stejně tak jsem mezi jachtaři v jiných hospodách slyšel spoustu zajímavých teorií na téma nastavení plachet. Necítím se být kompetentní k tomu, abych se s někým přel, a tak jsem dal většinou všem za pravdu a přemýšlel o tom, jestli tu pravdu opravdu nemají oni.

 

Tento článek je tedy pouze interpretací obecně platných pravidel, podpořených nikoliv mojí zkušeností, ale objektivními znalostmi fyzikálních zákonů a obvyklým chováním přírody. Podle lokálních podmínek vlnění hladiny, směru a síly větru, reliéfu okolní krajiny, typu lodi, obsazení lodi, typu takeláže a kvality plachet se může momentální situace měnit stejně tak, jako vnímání dané situace každým z nás a naše rozhodování. Když vezmeme v úvahu množství faktorů, které ovlivňuje onu finální hospodskou interpretaci, pak výsledné matematicky doložitelné množství pravdivých variant téměř vylučuje omyl, neznalost a nebo neschopnost.

 

Co je to trim?

Co tedy obecně znamená pojem trimování plachet? Proces trimování plachet popisuje nejen samotné nastavení plachet, ale také procesy nastavování plachet. Cílem je dosáhnout ideálního nastavení plachet a jejich profilu na dané podmínky větru, kurzu plavby a stavu vody (vlnění, proudy atd). Pokud plujeme s větrem v zádech, pak je ideální nastavení plachet výsledkem hledání kompromisu mezi odporem (FX) a hnací silou (FA). Při plavbě proti větru je proti tomu cílem maximalizace odporu větru. V případě silného větru, bez ohledu na jeho směr a kurz naší plavby, je výsledkem správného trimování plachet minimalizace náklonu lodě, což zvyšuje pro posádku nejen úroveň bezpečí, ale také komfortu plavby. Je potom nutné zmínit, že takové zacházení s plachtami výrazně prodlužuje jejich životnost. Trimování plachet se jich samotných dotýká jen nepřímo, protože my v podstatě nastavujeme zařízení, které plachty nese, tedy jednotlivé prvky takeláže. Nyní se ale budeme zabývat pouze plachtami a jejich charakteristikou.

 

Úhel předního líku (z německého liek)

Zde je nutné začít tím, že hovoříme pouze o přední plachtě, protože nastavení předního líku hlavní plachty nehraje kvůli stěžni žádnou roli. Bavíme se o turistickém jachtingu a o běžných pevných stěžních, protože jinak bych musel zabřednout do závodní techniky, kde se stěžeň může také natáčet a vytvářet i svým profilem náběžnou hranu plachty. Tedy nás hlavní plachta v tuto chvíli nezajímá. Abychom dosáhli laminárního proudění vzduchu kolem přední plachty, musí její přední hrana, tedy přední lík, mít co nejmenší úhel na směr proudění vzduchu, ideální potom je, když je nastavení náběžné hrany plachty paralelní se směrem větru. Obvykle můžete toto nastavení řešit otěží, napnutím předního líku výtahem a nebo použitím cunninghamu (zařízení lana a kladky, které stahuje přední lík dolů), pokud je jím loď vybavena.

 

Úhel profilu plachty

Vše i v tomto případě ovlivňuje typ (střih a konstrukce) plachty. Úhel profilu plachty je úhel mezi předním líkem a zadní odtokovou hranou plachty. Neměří se uprostřed plachty, protože po jeho dosažení by zadní polovina plachty byla příliš uzavřená a vytvářela by nežádoucí odpor. Úhel profilu plachty by tedy měl mít hodnotu okolo 15 stupňů, přičemž zadní část plachty už může být otevřenější a nechat vylévat vzduch tak, aby nevytvářel zmíněný odpor. Pokud takového nastavení dosáhnete, pak musí být výsledkem laminární proudění vzduchu jak na návětří, tak i v závětří plachty. Úhel profilu plachty můžete nastavovat jak otěží, tak i barber haulerem, který ale na většině turistických lodí není, lze s ním přitáhnout otěž mezi vozíkem a zadním líkem plachty blíže ke středu lodě. Barber hauler si můžete sami udělat z lana, je však nutné nalézt na nástavbě lodi bezpečně pevné místo, ke kterému pomocí barber hauleru otěž přitáhnete. Pokud budu velmi teoreticky vycházet z předpokladu, že vítr má na vertikální ose stejný směr a rychlost, pak byste měli dosáhnout stejného úhlu profilu plachty v celé její výši. Posunutím otěžového vozíku vpřed nebo vzad dosáhneme toho, že úhel profilu plachty bude v celé její výši stejný. To jsme však stále v teoretickém prostředí. Když tedy v praxi dosáhnete tohoto hypoteticky shodného úhlu profilu plachty, vloží se vám do toho příroda a plachta udělá takzvaný twist.

 

Co je to twist?

Gradient větru, což je v závislosti na výšce od hadiny vliv jiné proměnné, kterou je v tomto případě tření vzduchu o hladinu, způsobí na vertikální ose rozdílné rychlosti a směr větru. Nahoře tedy vítr bude mít vůči přednímu líku plachty větší úhel a větší rychlost, dole potom bude jeho úhel vůči plachtě ostřejší s nižší rychlostí. Toto působení větru vám i při správném nastavení udělá z plachty tvar vrtule, nebo chcete-li twist. Když budete na charteru v Chorvatsku nebo kdekoliv jinde pozorovat ostatní lodě a jejich nastavení plachet, pak se setkáte s tímto jevem asi nejčastěji. Ve chvíli twistu je úhel profilu plachty ve směru její vertikální osy natolik deformovaný, že v horní polovině plachty je profil otevřený a nefunkční, ve spodní polovině příliš plochý a velmi omezeně funkční. Tuto deformaci plachty zapříčiňují její střih, pnutí líků a gradient větru a musí být nastavením plachty eliminována, aby opět došlo ke stejnoměrnému laminárnímu proudění vzduchu po obou stranách plachty. Velikost twistu je závislá na síle větru, čím silnější je vítr, tím větší je nežádoucí deformace plachty. Čím větší je twist, tím je menší náklon jachty, protože horní polovina přední plachty je nefunkční. Dokonce lze říci, že při sílícím větru a neschopnosti posádky na tento jev optimálně reagovat, může být úmyslný twist prvním krokem před refováním. Zbavíte se tak na chvíli nepříjemných rostoucích sil a můžete v klidu řešit další jednotlivé kroky, vedoucí k refování. Obecně je však vždy nutné se s twistem rychle vypořádat, protože při slabším větru vám loď nepojede a při příliš silném větru se v případě twistu přesouvají síly ze závětrné strany plachty do návětří, což působením v horní části plachty může způsobit silný nepříjemný náklon, ztížené kormidlování a nekontrolovatelný pohyb lodi.

 

Hloubka profilu plachty

Hloubce profilu plachty říkáme lidově bříško. Hloubka bříška samozřejmě velmi ovlivňuje v závislosti na daných podmínkách výkon plachty, tedy množství sil, které na ní vznikají a samozřejmě ostrost úhlu, kterým můžeme plout na vítr. Čím větší máme bříško plachty, tím větší jsou síly, vznikající na plachtě, ale tím také klesá schopnost jet ostře proti větru. Není možné měnit hloubku bříška, aniž by se nám jeho střed neposouval po plachtě. Pokud zvolíme větší bříško, pak se jeho střed bude posouvat směrem dozadu, což nám uzavírá zadní část plachty, vytváří nežádoucí odpor a znemožňuje jet ostřeji. Ve slabším větru můžeme využívat většího bříška pro generování dostatku sil, se stoupající silou větru pak při vyplošťování bříška snižujeme vznikající síly, ale zase můžeme jet ostřeji na cíl.

 

V tomto prvním dílu jsme se obecně podívali na chování plachet a jejich základní funkci. Příště bych rád pokračoval tím, že se blíže podíváme na každý ovládací prvek, který je součástí takeláže a kterým vždy něco ovlivňujeme.

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Kompozitní materiály

Technika | Viktor Brejcha
title

Vestavba motoru

Technika | Petr Láska