Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

 

Hlavu vzhůru

Domácím kolikrát stačí podívat se na nebe, podívat se na hladinu moře, ucítit sílu a teplotu větru, podívat se na hmyz a poslechnout ptáky a začnou předpovídat počasí. My, kteří nemáme toto od útlého věku zažité, koukáme většinou obdivně s otevřenou pusou. Myslím si, že je to tak půl na půl, že jim ta předpověď vyjde. Ale my jim obvykle věříme. Děláme dobře?

 

Každá oblast na zemi je z pohledu počasí něčím typická. Některé meteorologické jevy se prostě v daných oblastech opakují a zejména pro domácí obyvatele není těžké ty nejčastější rozpoznat. V dnešní době pro nás není nic jednoduššího, než navštívit některý z osvědčených serverů, který nám dá pro jachting velmi přesnou předpověď. A tím bychom mohli skončit a nepochybně bych udělal radost těm, kteří před vlastní zkušeností dávají přednost jakékoliv aplikaci v mobilním zařízení. Není potřeba něco vědět nebo umět, stačí vědět, kam máme pro potřebné informace jít. A když je získáme, tak se podle toho zachovat.

Takto pesimisticky bych mohl charakterizovat část charterové klientely. Rád bych však věřil, že každému na moři záleží na bezpečí jeho blízkých na palubě a že ona povrchnost jde stranou a hraje roli pouze podpůrného prostředku. Většina jachtařů cestuje do středních nebo jižních oblastí Chorvatska, kde je často odlišné počasí ve srovnání se severními oblastmi. Sever Chorvatska je více ovlivněn kontinentálními meteorologickými útvary dále na severu, takže ve srovnání s jihem zde může být častěji horší počasí, více srážek, více větru, častější bouřky a častější střídání teploty větru. Na jihu je počasí stabilnější, spíše typické středomořské, s vyššími teplotami, které však také umí potrápit svými vrtochami. Projdeme se tedy nyní po všech světových stranách, abychom věděli, odkud vítr fouká a ideální bude začít na severu.

 

Tramontana

Tramontana si půjčila svůj název z latinského výrazu transmontanus, čili záhorský. S tramontanou často přichází studený vítr, protože vzniká nejčastěji v oblasti Alp, když tam vládne tlaková výše a nad Jadranem naopak tlaková níže. Protože přichází z oblasti vysokého tlaku, tak jí na první pohled neprovází žádná typická oblačnost. Pouze je možné pozorovat u oblačnosti na severním obzoru, že se ve směru k nám straty jakoby mění v cirry. Jako bychom na počítači uchopili mrak s ostrým ohraničením myší a tažením ho rozmazali. Jakoby někdo ve velké výšce straty rozfoukal do abstraktního roztaženého tvaru. Pokud však v dané oblasti není žádná nebo jen vysoká oblačnost, pak na pohled tramontanu dopředu nepoznáte. V nastupující tramontaně může mít někdo pocit hezkého jachtingu, ale pozor na rychle se měnící rychlost větru, který se nezřídka stočí na severovýchod a přechází v bóru. Stejný vítr za stejných podmínek vzniká v západní části Alpského masivu a také přichází nad moře od severu, ale v této oblasti Středomoří se mu říká mistral. Zasahuje pobřeží Španělska východně od Pyrenejí, Baleárské ostrovy a Azurové pobřeží často až po Korsiku.

 

Bóra

Se jménem bóra se setkal zcela jistě každý jachtař, s jeho reálnou silou pak jenom někdo. Jde o nejnebezpečnější vítr nad chorvatským mořem. Bóra (chorvatsky: bura, slovinsky: burja) je katabatický (padavý) vítr, který vzniká, když nad Jadranem vládne teplá tlaková níže a vysoký tlak dominuje nad Dinárským pohořím, které se táhne 700 kilometrů na severozápadě Balkánského poloostrova přes Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Srbsko a také Albánii. Často je slyšet, že bóra vzniká nad Velebitem. Toto tvrzení není mylné, ale není to jen nad Velebitem. Součástí Dinárských hor jsou vedle Velebitu také horské útvary Prokletije, Durmitor, Komovi, Bioć a Sinjajevina. Bóra tedy může udeřit kdekoliv v chorvatských vodách a ta, která padá ze 145 kilometrů dlouhého Velebitu na severu Chorvatska, bývá nejsilnější. Vysoko v horách jsou v kontinentálním podnebí velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí, zatímco nad mořem vládne středomořské podnebí s menšími rozdíly denních teplot. Nižší teploty vzduchu ve vnitrozemí a zejména v noci způsobují ochlazování vzduchu, který houstne, klesá do údolí a kumuluje svou sílu. Bóra začne přicházet ve chvíli, kdy se tyto rozdíly podnebí mezi vnitrozemím a nad mořem začnou vyrovnávat. V tu chvíli se studený vzduch z horských oblastí začne vylévat přes vrcholy hor směrem k pobřeží a padá z velké výšky k moři, čímž získává na nebezpečné rychlosti. U jižní části dálničního tunelu Sveti rok byla nejednou naměřena rychlost větru 220 km/h a na jaře v roce 2006 naměřili na Pažském mostě rychlost větru 235 km/h. Bóra se vyskytuje rovnou měrou jako čistá bóra a nebo jako temná bóra. U čisté bóry nelze okem pozorovat žádný děj, který by její příchod avizoval a je velmi naléhavé, když plujete v blízkosti Velebitského kanálu, abyste pozorně sledovali nejen předpovědi na internetu, ale pravidelná hlášení na vysílačce. Pobřežní meteorologická služba nepřetržitě sleduje oblasti vzniku bóry a okamžitě informuje o jejím nástupu. V tu chvíli nemáte moc času na přemýšlení a je nezbytně nutné najít si bezpečné kotviště v závětří. Nikdo nikdy nedokáže s jistotou říci, s jakou rychlostí bude bóra vrcholit. Na vysílacím kanálu v Kvarneru varují před každým náznakem bóry a ne všechny bóry přicházejí třeba do bezvětří s ničivou rychlostí. Jsou i bóry do 20 uzlů, v kterých lze plout. Při jakémkoliv náznaku nárůstu rychlosti větru je však potřeba refovat nebo sklidit plachty. Vždy je při takovém hlášení lepší změnit trasu a přesunout se do bezpečného závětří a vyčkat. Také se říká, že bóru avizuje tvorba oblačnosti nad vrcholy pohoří, která postupuje směrem k moři. Tento jev avizuje temnou bóru, která s sebou navíc nese srážky. Vítr se stejnými rysy vzniká také v jihozápadním Slovinsku a v severovýchodní Itálii v oblasti Kras. Jeho působení v italské provincii Terst lidé přizpůsobili i architekturu měst, kdy stavěli domy blízko sobě a na ulicích v centru Terstu naleznete k ulehčení chůze řetězy a provazy.

 

Levanta

Název pochází z latinského slova levare, což symbolizuje směr, odkud vychází Slunce. Tedy z východu. Jde o vítr, který zasahuje celé Středomoří a každý z národů na jeho pobřeží pojmenoval tento vítr stejně z latisnkého původu. A tak se setkáte s výrazy Levante, Levanta, Levanter, Viento de Levante, Llevant, Lvant a nebo řeckým Λεβάντες (Levántes). Všechna tato jména jsou správně. Když fouká dlouho a nebo velmi silně, pak dokáže generovat ve Středomoří vysoké vlny, což však není problém díky jeho poloze pro Chorvatsko. Naopak východní vítr umožňuje při přijatelné rychlosti nejobvyklejší pohyb chorvatskými vodami. Pro jachtaře v Chorvatsku je dobrou zprávou, že Levanta obvykle nabírá na vyšší rychlosti až nad středním Středomořím. Obvyklá rychlost tohoto větru se pohybuje mezi 20 a 40 uzly a může vznikat kdykoliv během roku, nejčastěji se tak ale děje mezi květnem a říjnem. Stejně jako u jiných větrů, vzniká Levanta tím, že studený vítr v tlakové výši na východě se tlačí na západ do tlakové níže. Většinou není Levanta spojená se srážkami a přináší v nástupu sice chladnější, ale na svém ústupu hezčí a teplejší počasí díky teplému vzduchu, který nasává ze severní Afriky.

 

Jugo

Jugo patří spolu s bórou nepochybně mezi dva nejznámější chorvatské větry. Italové nazývají tento vítr sirocco nebo scirocco a méně často také siroc, také Slovinci vycházejí z italštiny a nazývají jugo po svém, široko. Ve Francii je to marin, který přináší více vlhkosti. Jugo je silný jižní až jihovýchodní vítr, který vzniká nad Saharou nebo v blízkých severoafrických oblastech. Teplý, suchý, tropický vzduch je tlačen tlakovou níží přes Středozemní moře na severovýchod, resp. východ. Rychlost větru dosahuje často 60 uzlů (cca 100 km/h), což je rychlost hurikánu, a nejčastěji se vyskytuje na jaře a na podzim. Teplejší a sušší kontinentální vzduch se mísí s chladnějším a vlhčím vzduchem z mořské cyklóny, a vznikající cirkulace sune smíšený vzduch proti směru hodinových ručiček napříč jižním pobřežím Evropy. Jugo způsobuje na severu Afriky prašné a suché prostředí, na Středomořské pobřeží přináší vlho a bouřky, nad kontinentální Evropou potom panuje studené a vlhké podnebí. Jugo může trvat třeba jen půl dne a nebo také několik dní. Při plavbách v jugu je nutné pozorně sledovat předpověď počasí a předpokládanou rychlost větru. Při vrcholícím jugu je lepší zůstat v maríně, číst si knížku a popíjet vínko. Dlouhotrvající jugo způsobuje v chorvatských vodách asi největší vlny a pokud už musíte při jugu plout, pak si ho radši nechte v zádech a zvolte cíl plavby někde severně od výchozího bodu. Za ochranným valem chorvatských ostrovů bývá i jugo snesitelné. Pokud však vyplujete za ostrovy na volné moře, počítejte s něčím, co není v Chorvatsku úplně obvyklé. Nemusí to být každému v nezkušené posádce příjemné.

 

Oštro

Název tohoto větru pochází z latinského jména Auster, Italové tomuto větru, který se vyskytuje zejména nad Jadranem, říkají Ostro nebo Austro. Tento vítr je velmi často teplý a vlhký a také velmi často přináší déšť. Nedosahuje síly a vytrvalosti juga, s kterým si ho lidé velmi často pletou. Stejně tak si ho někteří pletou s větrem lebić.

 

Lebić

Lebić je nepříliš výrazný jihozápadní vítr, který nikdy nevydrží dlouho a mnohdy se stává, že ukončuje období juga.

 

Pulenat

Pulenat se také někdy v Chorvatsku nazývá pulentada. Jinak se ve Středozemí můžete setkat s výrazy Ponente, Ponent, Punent, Poniente, Punenat a nebo řeckým Πουνέντες. Všechny tyto výrazy mají kořeny v latině nebo italštině a jejich význam je západ Slunce. V chorvatských vodách jde vždy o nepříliš výrazný teplý západní vítr, s kterým se zde setkáte jen zřídka. Jeho nejsilnější oblast vzniká nad Atlantikem a významněji zasahuje pouze západní pobřeží Evropy. V oblasti Jadranu málokdy přináší vlhkost. Tento západní vítr si lze často splést s dočasným větrem od západu, který je způsoben přechodem tlakové níže na jejím jižním výběžku.

 

Maestral

Maestral je posledním osmým větrem na růžici, který vane od severozápadu z pevniny od Alp a většinou je ve znamení slunečného a stálého počasí. Nejčastěji se s ním setkáte v létě a nebo naopak v zimě. Jde o silnější a chladnější vítr, který může dosáhnout rychlosti až 50 uzlů.

 

Tím jsme prošli po směru hodinových ručiček od severu na sever všechny typy větrů, které obvykle vanou v Chorvatsku. Když si představíte, že v této oblasti žijete celý život, není tak těžké poznat, odkud vítr vane a vědět ze zkušenosti, co přináší. Takže nyní již ona zázračná předpověď s upřeným pohledem vzhůru a na moře není obestřena představou výjimečnosti. Navíc si je nutné uvědomit, že stejně jako my doma i většina Chorvatů sleduje ráno televizi nebo poslouchá rádio a nebo hledá přesnou předpověď na svém mobilu. Když se tedy zeptáte při přebírání lodě někoho z domácího personálu, jak tento týden bude, dostanete stejnou odpověď, kterou naleznete i na svém mobilu nebo tabletu přesnější a rychleji. Přeji všem šťastnou plavbu v druhé půlce roku, dobrý vítr a Slunce nad hlavou.

 

 

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Fotopasti

Magazín | Pavel Rauner
title

Historie polského jachtařského průmyslu 2. díl

Magazín | Jacek Centkowski