Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Polský jachtařský průmysl – historie vývoje a cesta k úspěchu, 3. díl

V tomto díle se již dotkneme novodobé historie polského jachtařského průmyslu, přesněji období po roce 1990, kde zejména politicky východně orientovaná část Evropy prodělala významné změny a samozřejmě ovlivnila i zbytek kontinentu.

 

Na počátku sedmdesátých let, kdy již produkce veslic, motorových lodí a plachetnic jela naplno, vznikla Zakład Działalności Gospodarczej PZZSTER (jakýsi oborový cech, resp. hospodářská komora, později INTERSTER), jejíž kontinuální pokračovatelka INTERSTER YACHTING sídlí dodnes v Małdytech. Ve stejné době se objevil další výrobce, Krośnieńskie Huty Szkła „KROSNO“, který vyráběl převážně otevřené rybářské laminátové lodě C-310 na export do Švédska. Tato sklářská firma, jež byla založená v roce 1923, je dnes v likvidaci.

Přestože doba tehdy nepřála soukromému podnikání, založil v roce 1972 A. Janowski první soukromou loděnici JANMOR v Głownie nedaleko Lodže, která funguje dodnes (pozn. překladatele – český Avar Yacht používá trupy z loděnice Janmor). Specializací Janmoru byla výroba laminátových dílů, z nichž jiné loděnice finalizovaly své jachty. Samozřejmě Janmor vyráběl i své lodě, a mezi jiným rovněž školní lodě, tzv. DZ. Dodnes se na vodě můžeme setkávat s tisícovkami lodí, jejichž laminátové komponenty pocházejí od Janmoru. V pozdějších letech se produkce Janmoru rozrostla o motorové lodě v délkách 5 až 7 metrů. Opět šlo převážně o výrobu na export. Výroba plachetnic pokračuje v Janmoru dodnes a nejsou výjimky staveb individuálních projektů.

Transformace politického systému v druhé polovině 80. let a na počátku 90. let v Polsku a dalších zemích „socialistického tábora“, které byly pod silným hospodářským vlivem tehdejšího Sovětského svazu, způsobila vážné potíže v celém hospodářství tohoto regionu. Mimo jiné ustal najednou bez jakéhokoliv přechodu vývoz výrobků na trhy Sovětského svazu a silný polský loďařský průmysl se dostal do problémů, které se rovněž promítly v jachtařském průmyslu. Hlavní loděnice v Gdaňsku a ve Štětíně nejsou schopny zvládnout situaci v nových kapitalistických podmínkách a dostávají se do potíží. Jejich majetek nejprve získávají menší soukromé společnosti a snaží se pokračovat ve výrobě jachet a prodeji příslušenství. V gdaňské loděnici CONRAD se mimo jiné vyráběly také velké plachetnice (Sail Service), širokou nabídku tvořily jak lodě, tak i například záchranné vesty. Na začátku 90. let nastartoval proces rozpadu dvou velkých státních loděnic, CONRAD v Gdaňsku a TELIGI ve Štětíně, a na jejich místě v nových kapitalistických podmínkách vznikají nové soukromé polské loděnice. To samozřejmě bylo pro polskou ekonomiku jako celek kritické období. Jak se později ukázalo, tato situace položila zdravý základ prosperujícímu jachtařskému průmyslu. Pomineme-li počáteční obtíže národních exportních zakázek pro francouzský MAR-Import, kterými prošel FOTO-PAM v Augustowie, pak byl nadále vykazován růst jachtařského průmyslu a vytvářely se podmínky pro vznik nových loděnic v Augustowie a později v Olecku. V roce 1990 vznikl v Augustowu BALT-YACHT, který založili B. a K. Kozlowski, bývalí zaměstnanci FOTO-PAMu. V nedalekém Olecku založili bratři Peter a Wojciech Kot společnost SPORTLAKE, jejímž ředitelem v té době byl B. Skórkiewicz. V zájmu uspokojení rostoucí poptávky zakládá Francouz Pierre Charlot nové společnosti: BALT-IMPORT a ST. CAST MARINE. K importu lodí a jachet z loděnic FOTO-PAM a rozvíjejících se společností BALT-YACHT a SPORTLAKE se přidává i loděnice OSTRÓDA YACHT. Roční objem MAR-IMPORTu, BALT-IMPORTu a ST. CAST MARINE překračuje brzy 1000 kusů. Od roku 1991 patří MAR-IMPORT k velkému francouzskému GROUPE CHATELLIER INDUSTRIE, pod jehož křídla patří mimo jiné také v té době již velká loděnice Jeanneau. Od roku 1991 čluny a jachty vyráběné v Augustowie, Olecku i Ostródzie a vyvážené do Francie začaly být pravidelně prezentovány na výstavě SALON NAUTIQUE v Paříži.

S tímto vývojem trhu souvisela v roce 1991 rostoucí potřeba nových subdodavatelů do prvovýroby. V obtížích se ocitl jak GALEON ze Straszyna nedaleko Gdaňsku, který založil W. Kobyłke, tak loděnice SHANTA z Mchova nedaleko Przasnysza. GALEON v té době vyráběl malé závodní plachetnice Laser, jachty Pegaz a větší motorové jachty NIMO 30, NIMO 36 i STRIKER 28, které vyvážel především do Švédska. V roce 1991 však zažil problémy vyplývající z kolapsu na švédském trhu po zavedení tamní vysoké daně. SHANTA vznikla bez toho, že by jí byl souzen valnější úspěch po vstupu na trh. Vyráběla jachty Shanta a laminátové prvky pro Hotel Gołębiewski v Mikolajki. V roce 1993 však roční produkce šesti významných polských loděnic přesáhla 2000 kusů a trend výroby byl neustále rostoucí.

V závislosti na rostoucí výrobě lodí rostla ve velkém měřítku od konce 80. let výroba kování, v Kosakowu nedaleko Gdyně založil K. Połcik společnost MASTPOL a společnost KOTNIZ v Bialystoku založil Z. Nietupski. Prvky z plexiskla a hliníku vyráběla společnost KRUPA YACHTING z Łęgowa nedaleko Gdaňsku, kterou založil K. Krupa. Na pařížské výstavě v roce 1993 se již prezentovalo na 20 typů polských jachet pod názvy: BALT, CLEAR-LINER, RIVAGE, FISHER, SPECTRUM, MERRY FISHER, které na francouzský trh uvedl GROUPE CHATELLIER INDUSTRIE. JEANNEAU a společnost na výrobu lodních motorů JEANNEAU MARINE POWER EUROPE se přihlásily otevřeně k polské spolupráci a vybavily polské exponáty přívěsnými motory Mercury Mariner. Z dvaceti tehdy v Paříži prezentovaných lodí jich 15 vzešlo z pera J. Centkowského. Zajímavostí na stánku JEANNEAU byla jednoduchá a levná plachetnice SUN FAST 20 podle návrhu J. Bentkowského, která se nakonec ukázala jako nejprodávanější plachetnice z tohoto ročníku výstavy. Sériové výroby SUN FAST 20 se v Polsku ujaly loděnice Galeon a Ostróda Yacht a v několika následujících letech vyrobily a vyvezly přes 800 exemplářů tohoto bestselleru. Na výstavě se také na stánku JEANNEAU ukázaly z polské produkce plachetnice JOD-24 a DUEL, jejichž design měl na svědomí Francouz D. Andrieu.

Dobrá kvalita a konkurenceschopné ceny polských plachetnic v roce 1994 vyústily ve výrobu dalších modelových řad SUN ODYSSEY 24.1 a SUN FAST 17, které na trh uváděla francouzská značka JEANNEAU. Jacek Centkowski rozvíjel další projekty pro loděnice GALEON, SPORTLAKE a BALT-YACHT. Domácí poptávka po jachtách pak byla uškrcena kvůli vysokým daním, což je 15 % spotřební daně a 22 % DPH. Loděnice tedy zatím vyráběly převážně na export, Kvalita se díky rozvinutým výrobním technologiím neustále zlepšovala a úroveň vývozu výroby dosáhla za léta 1994 a 1995 asi 3000 kusů za rok. V roce 1995 se objevily příznaky přicházejí další cyklické krize v jachtařském průmyslu. Na podzim 1995 zkrachoval francouzský GROUPE CHATELLIER INDUSTRIE kvůli finančním problémům svých majitelů v jiných oblastech, než byly jachty. JEANNEAU a MAR-IMPORT pozastavily dočasně smlouvu v roce 1996, což mělo za následek problémy šesti největších polských loděnic. V roce 1997 oznámila bankrot loděnice FOTO-PAM z Augustówa a její majetek koupila později společnost ŚLEPSK, také z Augustówa, kterou vlastnil J. Wiszniewski, čímž se postupně zařadila mezi velké výrobce lodí a jachet.

Krizová situace, kterou měl svým způsobem na svědomí Pierre Charlot, vyústila do spolupráce mezi polskými loděnicemi a společností MARINE POWER EUROPE, která vyráběla motory a patřila jako dceřiná společnost do americké obří BRUNSWICK MARINE CORPORATION. Opět se tímto krokem oživila výroba lodí a jachet ve všech významných polských loděnicích. Známou francouzskou loděnici JEANNEAU se čtyřicetiletou tradicí převzala v roce 1996 další velká francouzská společnost, Bénéteau, čímž vznikl pod názvem GROUPE BÉNÉTEAU největší evropský výrobce lodí a jachet. Tímto krokem se znovu oživily kontakty loděnice JEANNEAU s polskými loděnicemi a stejně jako dříve se realizují velké dodávky lodí a jachet, které jsou vybavovány produkty MARINE POWER EUROPE.

Během krize v roce 1997 se loděnice GALEON stala nezávislou a její vedení se rozhodlo stavět a prodávat jachty pod jejich vlastními značkami Galeon a Galia. Aktivity loděnice SHANTA jsou ukončeny jejími vlastníky a v roce 1998 oznámila bankrot také velká státní loděnice POLSPORT v Chojnicích. Po překonání krize v roce 1998 zůstalo na trhu 5 velkých polských loděnic: OSTRÓDA YACHT, SPORTLAKE – Olecko, BALT-YACHT – Augustów, ŚLEPSK – Augustów a GALEON – Straszyn, s roční produkcí 3000 kusů jachet a člunů, především na export. Z tohoto počtu bylo asi 30 typů lodí Quicksilver, vyráběných v celkovém ročním množství přibližně 2000 kusů. Dále bylo z tohoto celkového počtu vyrobeno asi 200 kusů jachet Arvor, pod které se konstrukčně podepsal J. Centkowski, jen pár set lodí a jachet GALEON Galia a pouze desítky plachetnic SPORTINA z pera A. Skrzata z loděnice SPORTLAKE.

 

 O autorovi

Jacek Centkowski je jedním z nejdůležitějších lidí v historii polského jachtařského průmyslu. Vystudoval Fakultu stavby lodí gdaňské technické univerzity. Po 22 letech práce ve výzkumu získal doktorát z mořské hydromechaniky a zabývá se profesionálně návrhy lodí a jachet. Jeho prvním profesionálním návrhem byla v roce 1973 loď Tiki z překližky. Za posledních 40 let spolupracoval se všemi důležitými polskými loděnicemi – Balt Yacht, Galeon, Delphia Yacht, Ślepsk, Ostróda Yacht, Mazury a Mirage. Navrhl více než 140 typů lodí, z nichž některé byly vyrobeny v rekordním počtu více než 60 000 kopií. Zakázky na projekční práce přišly i od největších světových společností vyrábějících rekreační lodě: Marine Power Europe, Brunswick Marine, Jeanneau či Bénéteau. Jeho lodě byly nominovány čtyřikrát na titul Evropská jachta roku a v jednotlivých zemích získaly již několik let v řadě tituly Jachta roku. Jacek Centkowski v současné době pracuje v týmu ve vlastní společnosti Centkowski & DENERT DESIGN STUDIO se zetěm Paulem Denertem a synem Petrem. V poslední době pracuje především pro největší evropskou společnost Jeanneau-Bénéteau, navrhl například novou modelovou řadu Merry Fisher a Merry Fisher Marlin, které se vyrábějí v největší a nejmodernější loděnici v Polsku, Ostróda Yacht.

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Plavba ve Švédsku

Magazín | Libor Stacho
title

Historie polského jachtařského průmyslu 2. díl

Magazín | Jacek Centkowski