Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

 

„Nastydli nám i tučňáci,“ říká kapitán Dvorský

Česká plachetnice La Grace, replika brigy z poloviny 18. století, dojela na 3. místě v první etapě letošního závodu školních plachetnic Tall Ships Races z Belfastu do norského Ålesundu. O tom, jak závod probíhal, vypráví její kapitán Josef Dvorský.

 

La Grace většinou pluje ve Středomoří nebo v teplých vodách středního Atlantiku, takhle daleko na severu ještě nikdy nebyla. Jak se ti tady líbí?

Strašně se mi tu líbí, Skotsko i Norsko mají nádherné pobřeží, i když jsme z něj moc neviděli. Už od Belfastu je kolem deseti nad nulou, většinu času je mlha, prší nebo foukají vichřice. I tady v Ålesundu leží na okolních horách spousta sněhu, a to jsme uprostřed léta. Nastydli nám i tučňáci.

 

Vy máte na lodi tučňáky?

Dva, Járu a Máru, vezeme je na výlet k protinožcům do Arktidy a není to s nimi jednoduché. Když jsme pluli na start do Belfastu Kaledonským kanálem, tak Mára na Loch Ness snesla tři vejce a vylíhly se z nich takové malé zelené ještěrky, takže se ukázalo, že tamní příšera je samec…

Dělám si samozřejmě legraci, tučňáci jsou plyšoví, máme je na palubě už několik měsíců, fotografujeme je v různých situacích a užijeme si přitom spoustu zábavy.

 

Vraťme se k závodu. Startovali jste v pondělí 6. července v poledne a už večer jsi musel udělat strategické rozhodnutí, zda poplujete volným oceánem nebo kolem skotského pobřeží. Proč jste se nakonec vydali do navigačně obtížné úžiny mezi Skotskem a Vnějšími Hebridami se silnými proudy?

Marek Turba, který mi z Čech dodával meteorologické informace, hlásil severně od nás bouři se severovýchodním větrem do 45 uzlů. Velké lodě tam pluly, ale pro nás bylo bezpečnější jet klidnějším mořem, počkat, až se to na Atlantiku vyblázní, a potom předjet ty, kdo tu vichřici přežijou. I tady byly problémy, ekvádorský Guayas plul stejnou trasou jako my a pár hodin musel driftovat, Gulden Leeuw nebo Alexander von Humboldt radši zakotvily u pobřeží. A to jsou lodě dvakrát nebo třikrát větší, než je La Grace. I nám se potrhaly nějaké plachty.

 

Byla to dobrá volba trasy, zůstali jste do středy první v průběžném pořadí, ale pak jste se najednou propadli až na páté místo. Proč?

U Orknejských ostrovů jsme se dostali do bezvětří, ale po bouři zůstaly čtyřmetrové vlny. Bylo to hrozně nepříjemné, třeba Lence se na nich přetrhl osmimilimetrový ocelový závěsný hák hamaky a Olda na jedné vlně vyletěl z postele, vlastním tělem proboural stěnu z kajuty na chodbu a ohnul podpěrný sloupek. Několik lidí dostalo mořskou nemoc a já už vážně uvažoval o tom, že zastavíme na Shetlandských ostrovech, abychom se dali dohromady, protože pak nás čekalo 250 mil otevřeného ledového Severního moře bez možnosti úkrytu.

 

Nakonec jste ale ztrátu stáhli a dostali se zase na druhou pozici.

Těsně před Shetlandami se vítr otočil a zesílil, takže jsme pod plnými plachtami pluli i 7 uzlů. Vlny byly pořád ohromné, na spoustě míst protekla voda mezi prkny paluby až do postelí, ale na lodi vládla bojovná nálada. Na dvířkách od dělových střílen jsou vyřezané lví hlavy a vždycky, když se nějaká vlna přelila přes palubu, ozval se od kormidla pokřik „Johohó, dal jsem napít lvům!“ Lodě před námi uvízly pár desítek mil od cíle v bezvětří, a tak jsme se probojovali zpět na druhé místo v průběžném pořadí, ale Severní moře se opravdu rozhodlo nedat nám nic zadarmo. Že jsme druzí, to jsme se dozvěděli, když jsme se v sobotu dostali blízko k jedné ropné plošině, chytili z ní signál na mobilu a přišla nám spousta SMS s gratulacemi. Bylo to hodně dramatické a věděli jsme, že v cíli půjde o minuty.

 

A v neděli jste o tu druhou pozici přišli.

V neděli ráno jsme také vjeli do bezvětří. Třicet mil před cílem jsme pod plnými plachtami stáli na místě! Předloni v podobné situaci u Korsiky skočilo šest lidí do vody a pokoušeli se La Grace táhnout na laně, ale to tady samozřejmě nešlo, moře mělo asi 12 °C. Bezvětří pokračovalo celou noc, až v pondělí ráno se rozfoukalo a mohli jsme dojet do cíle na 3. místě ve třídě A i v celkovém pořadí. Přitom po skoro sedmi stovkách námořních mil a týdnu na moři nás od druhého místa dělily necelé dvě hodiny. Bylo to o fous.

 

Přeji tobě, tučňákům i posádce La Grace příjemný pobyt v Ålesundu a hodně úspěchů v druhé etapě závodu. www.miroslavjaros.cz

 

 

Seznam fotografií

Foto 1: Mára na břehu Loch Ness v očekávání šťastné události (Foto: archiv La Grace)

Foto 2: Mára a její trojčata na Loch Ness (Foto: archiv La Grace)

Foto 3: Kapitán La Grace Josef Dvorský (Foto: archiv La Grace)

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Ota Halbich poprvé

Lidé | Ota Halbich
title

Veronika Kozelská

Lidé | Veronika Kozelská