Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Odskok

Celá Austrálie a Indonésie je z pohledu psaní můj jeden velký rest. Budu to muset nějak dohnat. Jen na to prostě není úplně čas... J Tak se nyní vrhnu rovnou na Srí Lanku.

 

Hurá mám nové plachty!

Dostal jsem dobrý typ od Jirky Denka na ušití nových plachet zde v Thajsku u firmy Rolly Tasker. Nové plachty ušili podle mých starých plachet a do 14 dnů (60% ceny co v Evropě). Původní kosatka mě opustila mezi Lombokem a Bali. Roztrhla se od shora dolů na dvě části, (je pravda, že už byla hodně řídká) na druhou stranu si nemohu stěžovat, vydržela víc jak 25 000 mil a to byla v základním setu - jen pro přípřežní plavbu a stará deset let. Hlavní plachta měla jen částečné trhliny, které se ještě dali opravit. Nechal jsem jí opravit jen proto, že mi opravu nabídli zdarma.

Big Buddha, 45metrů vysoká socha Buddhy na kopci Nagarked je nejvyšší v Thajsku a je zdaleka viditelnou dominantou ostrova Phuket. Celý komplex, který na hoře obklopuje Buddhu, je budován výlučně z darů. I já jsem přispěl a zakoupil kostku na stavbu, kde z druhé strany se nechává vzkaz. Dokončení areálu ještě potrvá léta, pokud si pospíšíte budete mít také jednu kostičku. Tak vzhůru na moře...

 

19.1.2017

Vyplouvám z Thajska na 1200 mil dlouhou plavbu směr Srí Lanka. Chtěl bych se cestou na tajňačku zastavit na ostrovech Nicobary nebo Andamany.

 

20.1.2017

Pomalu se dostávám do rytmu a zase si začínám zvykat na dlouhou trasu. Zatím je plavba pohodová, vítr okolo 15 uzlů, jen vlny se tady občas úplně zblázní a začnou skákat ze všech stran. Je to způsobeno silnými proudy v Andamanském moři. Stále mířím o něco víc k severu, než by byl ideální kurs na Srí Lanku a Galle. Podle předpovědi by na severu mělo byt více větru, kdežto jižněji by mělo být skoro bezvětří. Další cíl je zastávka na Nicobarech nebo Andamanských ostrovech. Na Nicobary se sice zastávka nedoporučuje, obyvatelstvo je prý nepřátelské, pirátské a 15procent obyvatel dodnes praktikuje kanibalizmus. Já však budu kotvit jen na severním ostrově Car Nikobar I., kde je obydlená vesnička i s kostelem. Ostrovy patří Indii a je nutné mít vízum před návštěvou ostrovů, a to já nemám. Zkusím emergency stop, jsem sám na lodi, mohlo by to projít a na 24 hodin budu moci někde zakotvit.

 

22.1.2017

V noci jsem doplul k ostrovu Car Nicobar I. Je tma, že by se dala krájet, ani jediná hvězdička, úplná tma, kterou jen prošlehávají blesky. V dáli, kde by měl být ostrov jsem viděl slabou zelenkavou záři. Když jsem přijel blíž k ostrovu, rozeznával jsem i velké ohně na břehu. Část pobřeží září slabým nazelenalým světlem a nad ostrovem v mracích létaly blesky. No jeden by se skoro bál. Ve vysílačce jsem zaslechl rozhovor nákladní lodě s kontrolní věží, proplouvající skrz kanál mezi Nicobary a Andamany. Spojil jsem se s věží a poprosil je o nouzovou zastávku na 24 hodin. Po vyzpovídání, co jsem za loď, kdo a kolik lidí je na palubě, mi byla doporučena zátoka, do které jsem měl namířeno, ale ne jinam! Od pevniny se znovu přiřítila bouřka a po hodině jsem zjistil, že mě bouřka odnesla víc na západ a tak jsem nakonec zakotvil dál na jihozápad od vesnice. Odtud byly též vidět ohně a nazelenalá záře podél břehu severní části ostrova. Občas se ke mě donesl i zvuk bubnů. Po chvíli, co jsem spustil kotvu, se z dálky přibližovala na mě další bouřka, tentokrát od severu. Ještě v duchu jsem si říkal. „Hlavně ať to nefouká od severu, to by šly vlny rovnou do zátoky.“ Jakmile polevil první nápor větru a deště, bylo jasné, že tu nemůžu zůstat. Jen s velkými problémy jsem vytáhl kotvu a plul dál směr Srí Lanka. Příroda prostě byla proti. Teprve až za rozednění jsem viděl docela placatý ostrov pokrytý zelenou vegetací. Potom jsem stáhnul Indickou vlajku a v dešti pokračoval dál.

 

23.1.2017

Dnes mám svátek. Co já si tak nadělím? Počasí je na prd. Chodí přeháňky s poryvovým větrem. S každým mrakem refuji, moknu a pak zase stavím plachty. A tak to jde celý den. Dostal jsem zprávu, kde se vysvětlují včerejší záhady u ostrova Car Nicobar I. V půlce ledna začíná na ostrově vyhlášená slavnost tanců a šamanských magií. Proto ohně na pobřeží, bubny a nazelenalá záře. Záře byla vlastně světlo co prochází bujnou vegetací. Hromy a blesky už jen dodaly atmosféře náladu.

 

1.2.2017 - Srí Lanka

Po dvanácti dnech plavby z Thajska, včetně malé zastávky na Nicobarech, jsem doplul na Srí Lanku (1251 Nm). Připlul jsem díky silnému proudu, který teče přes 2 uzly kolem jihu ostrova již okolo půlnoci. Do přístavu Galle se nesmí vplouvat v noci kvůli přepadení, které Tamilští tygři provedli před deseti lety a část lodí vojákům potopili. Zakotvil jsem asi deset mil před přístavem a šel spát. Ráno nešla vytáhnout kotva. Řetěz se mi musel omotal okolo nějakého korálu nebo skalky. Jemná hodinářská práce vrtěním s Tangošem nakonec přinesla ovoce a řetěz se uvolnil. Kolem poledne jsem se již hlásil přes vysílačku agentovi příjezd. Agent je zde povinný a není zrovna na místní poměry levný. Nicméně můj agent se nakonec ukázal jako schopný a všemožně se mi snažil pomáhat. Teprve potom jsem se mohl ohlásit věži a čekat na instrukce. Měl jsem počkat na kotvě před přístavem, kde mě přijedou zkontrolovat Navy. Ovšem mezitím se strhla tak prudká bouřka, že ani vojáka by do té sloty nevyhnal. Zato věž mi nařídila, abych vplul do přístavu. Když jsem argumentoval, že nevidím na dvacet metrů, věž odpověděla, že mě bude řídit. Vlítl jsem do komerčního přístavu a věž se od té doby neozvala. Naštěstí agent s vysílačkou mě už navigoval do nově vybagrovaného malého bazénu, který je až v koutě přístavu. Kdyby bazén nebyl špinavý a plný odpadků, snad bych si všiml plavat kusu lana. Takhle mi náhle chcípnul motor při pomalém chodu před. Naštěstí jsem rychle našel plavat druhý konec lana a na zpátečku lano vymotal. A to za neustálé bouřky, lijáku a mého klení. Jen vítr tu naštěstí nebyl tak silný. Uvázal jsem loď a vpustil na ní vojáka a další a další. Hurá, jsem zde! Jen stání je tu z nepochopitelného důvodu znepříjemněné stálým pumpováním vody v bazénu. A tak loď škube jednou dopředu a pak zase v zad. A nyní vzhůru na do nitra Srí Lanky. Vzhůru za Budhovým zubem.

 

5.2.2017 - Město Galle

Přístav hrál důležitou roli již dávno před začátkem našeho letopočtu. Galle prý využíval i sám král Šalamoun, který odsud do svého království dovážel slonovinu, pávy a další v té době velmi cenné zboží. Přístav Galle byl ještě před příchodem západních mocností velice významný, využívali jej Peršané, Řekové, Římané, Arabové, Indové, Číňané a řada dalších národů, které s tehdejší Srí Lankou obchodovaly. Příchod evropských kolonizátorů je datován roku 1505, kdy sem byla bouří zahnána portugalská loď. Místní obyvatelé nechtěli Portugalcům umožnit vstup, ti si jej však vynutili silou. Během portugalské nadvlády byla vybudována velká část města, včetně jeho opevnění, jež v té době bylo tvořeno spíše přírodními příkopy a náspy. V roce 1640 město dobyla holandská Východoindická společnost. Pod nadvládou Holanďanů byla v roce 1663 vybudována známá pevnost, která je zapsána do seznamů světového dědictví UNESCO. Bylo také vylepšeno původní portugalské opevnění, kdy bylo kolem celého města vybudováno opevnění mnohem silnější a celé město bylo uzavřeno do hradeb. Jedná se o největší dochované Evropany postavené opevnění v celé Asii.

Roku 1796 pak Srí Lanku do správy převzali Britové. Od roku 1947 se Srí Lanka (tehdy Cejlon) stala nezávislým členem Britského Commonwealthu. Když ve volbách v roce 1956 zvítězil díky nacionalistickému volebnímu programu S. W. R. D. Bandáranájaka a uvedl v platnost zákon o výhradním používání sinhálštiny jako úředního jazyka, byl položen kámen nenávisti mezi Sinhálci a Tamily.

Od té doby se vraždí s přestávkami Tamilové se Sinhálci. V polovině 70. let začínají někteří levicově smýšlející Tamilové bojovat za nezávislý tamilský stát. Vzniká organizace Tamilských tygrů (LTTE). Situace se vyhrocuje v roce 1981, kdy mnoho tisíc Tamilů prchá do oblastí s tamilskou většinou, zatímco vraždění a masakry na obou stranách pokračují. Oblast, kterou tamilští ozbrojenci označovali za nezávislý stát, pokrývala severní a východní provincii – téměř celou třetinu rozlohy Srí Lanky. Vláda, která podporuje Tamili, uzavírá s Indií příměří. Indické mírové sbory vydržely pouhé tři roky a v roce 1990 znovu propukla válka mezi LTTE a srílanskou vládou. Výsledkem tříletých nepokojů je 60 000 mrtvých lidí. V říjnu 2003 zařadily USA Tamilské tygry na seznam zahraničních teroristických organizací (FTO). Obrovská vlna, která dorazila na pobřeží Srí Lanky 26. prosince 2004, znamenala další významný předěl v historii země. Původně sice panoval optimismus, že tato přírodní katastrofa národ semkne a že se všem problémům postaví čelem, tato představa ale brzy vzala za své. Zničující vlny pohřbily 30 000 lidí a mnoho dalších zanechaly bez domova a pomoci. Nastaly hádky o rozdělování pomoci a majetku. K jednání byli již poněkolikáté v historii země pozváni Norové a za jejich pomoci se povedlo v únoru 2006 dojednat prohlášení zavazující obě strany k zastavení bojů a dalších akcí.

 

8.2.2017

Vyražím z Galle místním autobusem do Colomba, kde po třech hodinách přesedám na linku do Kandy a další čtyři hodiny jedu v neuvěřitelně hopsavém autobusu. Kandy se nachází ve středu Srí Lanky. Jeho počátky sahají do 14. století a je na seznamu světového dědictví UNESCO. Zde také sídlil poslední singhálský král až do roku 1815, kdy byl Brity za podpory kandyjských kmenových vůdců svržen. V chrámu Buddhova zubu je uložena jedna z nejcennějších buddhistických relikvií „Buddhův zub“. Legenda praví, že po Buddhově smrti v roce 543 před Kristem bylo jeho tělo rozděleno na osm částí, které byly dány osmi královstvím. Během čtvrtého století našeho letopočtu byl Buddhův zub převezen z Indie na Srí Lanku, ukrytý ve vlasech princezny Hemamala. Kdo měl zub, mohl vládnout.

Pokračuji dál autobusy do Polonnaruwy, které bylo královským městem na konci 10. století.

Původní královské město Anuradhapura čelilo stále četnějším výpadům z Indie a nebylo možné ho více bránit. Proto byla Anuradhapura opuštěna a nové sídlo bylo vybudováno ve vzdálenějších oblastech Srí Lanky a bylo pojmenováno Polonnaruwa. Ve 12. století zde bylo postaveno mnoho paláců, soch Buddhy a vznikly také rozsáhlé zahrady. V okolí města byly vytvořeny přehrady a umělá jezera, která umožňovala zásobování města a polí vodou.

Po dobu 250 let, až do roku 1215 byla Polonnaruwa hlavním městem Cejlonu. Bohužel strategický a obraný význam Polonnaruwy nebyl dostačující, takže i toto město bylo nakonec opuštěno a královský dvůr se přesunul postupně až do horami obklopeného města Kandy. Samotná Polonnaruwa byla postupem času zapomenuta a zarostla džunglí, což ji možná zachránilo od rozebrání na stavební materiál nových budov. Teprve až poměrně nedávno byla Polonnaruwa znovu objevena a od roku 1982 je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Polonnaruwa a nejlepší na konec - Gal Vihara. Do žulové skály jsou vytesány postavy Buddhů. Sedící, stojící a ležící Buddha. Také je zde ve skále malý chrám pro dalšího Buddhu.

 

9.2.2017 - Sigiriya

Opět cesta autobusem, tentokrát do Sigiriya. Cestování po Srí Lance není drahé. Lístek vám ochotně prodá průvodčí (je zároveň často majitel autobusu). Ten mi byl schopen i sehnat levné ubytování. Autobusy jsou staré, rozvrzané, kouří, místní pop music z reproduktorů je hodně nahlas a každý řidič autobusu má pocit, že je na závodní dráze. Přesto pohled z okénka stojí za to.

Již dávno před začátkem našeho letopočtu zde byly jeskyně obývané mnichy. Nicméně nejvýznamnější úlohu hrála Sigiriya (jejíž jméno v sinhálštině znamená Lví skála) v 5. století našeho letopočtu. Bylo to v době vlády krále Kashyapy, který nechal zazdít svého otce zaživa a pokusil se zavraždit i svého bratra Moggallana, to vše, jen aby ovládnul tehdejší královský trůn. Moggallana však se štěstím utekl do vyhnanství do jižní Indie a slíbil se svému ďábelskému bratru pomstít. Král Kashyapa však začal velice brzy pociťovat silný strach z jeho pomsty. Proto v záchvatu paniky rozkázal přesunout celý královský dvůr na bezpečnější místo. A tím místem byla právě skála Sigiriya, která měla vynikající strategické postavení.

Kashyapa tak na vrcholku skály vybudoval komplexní systém paláců, zadržovacích nádrží na vodu a opevnění. Pod skálou byly vybudovány rozsáhlé zahrady, ve kterých byly postaveny dokonce fontány, které fungovaly na principu tlaku. Zajímavostí je, že když po těch dlouhých stoletích fontány vyčistili, i dnes fungují a po dešti zde můžeš vidět vodu, jak zlehka tryská.

Okolo zahrad pak byl vybudován vodní kanál. Kdysi zde chovali krokodýly. No nevím, já je viděl i dnes. Ani toto skvělé bráněné a prakticky nedobytné opevnění však královi nakonec nestačilo. Jeho bratr shromáždil armádu a vrátil se pomstít. Co přesně se při nastalé bitvě stalo? Údajně se slon krále Kashyapy v podstatě ještě před začátkem bitvy splašil a dal se na útěk. Když to viděli královi vojáci, mysleli si, že král prchá a že je bitva ztracena a rovněž se rozprchli. Král Kashyapa si nakonec vzal život, než aby padnul do zajetí, tak naplnil svůj osud.

 

Ve stejný den také vyplouvám z Galle na Srí Lance směr Djibuti s kratičkou zastávkou na severu Malediv. Zdraví Zdeněk a Tangoš.

 

Pozn. Redakce – v době uveřejnění březnového My Boat byl Zdeněk po poslední velké přeplavbě na cestě kolem světa bezpečně v ománském přístavu Salaláh.

 

 

 

 

 

 

 

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

RM 970

Představujeme | Petr Láska
title

Isola d‘ Elba

Plavba | Petra Marková