Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Sladká nevědomost

Žijeme ve společnosti, která se ubírá nějakým směrem. Směrem, který se většině slušné populace nelíbí a bohužel nemá zatím v ruce nástroje, kterými by dokázala něco na tomto běhu změnit. Je to patrně stav, kterým si historicky v minulosti opakovaně prošly všechny národy. Řeč je o morálce a schopnosti, resp neschopnosti něco na současném dění změnit.

 

V minulosti to byly i revoluce, kdy slušné části obyvatelstva došla trpělivost a zkorumpovanou vládní garnituru odstranila silou. To se však nemusí nutně ve stejné podobě dít u nás nebo kdekoliv jinde na světě. Ale on jistě přijde čas na změnu. Změnu k lepšímu.

Jako domácí máme díky malé části nezávislého novinářského světa celkem slušný přehled o dění v politice a mezi ekonomickými elitami. Ať mluvím s kým mluvím, většina si nad současným stavem společnosti odplivne a dává za příklad morálku jiných národů. Asi jen proto, že jako turisté vidíme jen tu vrchní slupku, vytváříme si představu i o tom jádře. To nic nemění na tom, že národy na západ a na sever od nás mají i přes své vnitřní problémy úroveň morálky pro nás Čechy v nedohlednu. Nemyslím tím konkrétní lidi, nýbrž národ jako takový.

Všude na světě žijí jak slušní lidé, tak i dostatek šmejdu. A rozdíl je jen v tom, jak ti slušní ten šmejd přijímají. U nás jsou to hrdinové, kteří bez špetky studu hrdě prezentují svůj nakradený majetek a nestydí se cpát se do veřejného života. Samozřejmě s tou motivací, aby jejich bohatnutí bylo ještě snazší. Mnohé jiné národy mají stejné hrdiny se stejnými praktikami získávání jmění, ale nedopustí, aby se infiltrovali mezi slušnou část populace, nechovají k nim žádný obdiv, nenechají se jimi ovlivňovat, nechávají je žít v uzavřených společenských celcích se stejnou sortou lidí a prostřednictvím nástrojů práva bedlivě hlídají každý jejich krok za zákonnou hranici. K nám musí logicky dorazit to samé, je však jen otázkou času, jak se s tím česká společnost vypořádá, když nechala bez jakéhokoliv odporu prorůst do každého kouta tuto chobotnici a dobrovolně jí odevzdala moc.

Mluvím o tom proto, protože jezdím rád na loď do Holandska a po lidské stránce považuji tuto zemi za balzám na nervy. Otevřeně jim závidím normy chování, podle nichž většina z nich žije. Přirozeně to šířím mezi své známé a tak se stalo, že tam letos v první polovině července vyrazil za novou zkušeností můj letitý kamarád. Vrátil se domů stejně nadšený a poznal při cestování po holandských kanálech německý manželský pár, který ho stihl už s příchodem srpna v Praze navštívit. Projeli velkou část Čech a při loučení německý pár jednohlasně pronesl, že toto je místo, kde by chtěli žít. Že na ně vše u nás působí tak uklidňujícím dojmem. Že tady nevidí zášť a nevraživost, s kterou se setkávají doma v Německu. Že jsou lidé milí a že je dokonce velmi milé, že u nás postrádají typický německý Ordnung.

Začali jsme to s kamarádem hned rozebírat. Tak pozitivní pohled na nás Čechy a naši zem totiž můžou mít jen proto, že nevidí pod tu slupku. Stejně tak, jako my pod ní nevidíme v Německu nebo v Holandsku. Oni neznají naše trable s politikou, s drzým chováním oligarchů anebo třeba se studem za stále nachlazeného prezidenta, který je Putinovou loutkou. Oni nevidí, co musí člověk udělat, aby získal státní nebo obecní zakázku a nevidí ani absenci jakékoliv obchodní kultury, kdy každý, kdo cokoliv nakupuje, očekává, že výdělek prodávajícího propadne ve prospěch kupujícího. Nevidí, že když chcete prodat svojí práci i za nedůstojné ohodnocení, tak jste považováni za zlatokopa.

Nevidí toho spoustu a nemá smysl to vyjmenovávat, protože ten seznam je téměř nekonečný a nevynechá nic z našeho veřejného života. Takže nás může falešně těšit, že na tom jsou všichni stejně a my to jen jako turisté nevidíme. Ale to není pravda. Nejsou na tom všichni stejně. Možná jsou na tom v některých rozvojových zemích ještě hůře.

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Editorial

Blog | Petr Láska
title

Poslední slovo

Blog | Petr Láska