Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

 

Bez práce nejsou koláče

Je chladná únorová neděle a já jedu v Praze na letiště. Večer odlétám do Portugalska do mariny Cascais nedaleko Lisabonu. Ještě nevyplouvám, vyplutí bude až 14. března, jedu dohlížet na servisní práce na lodi. Antifouling a napínáky jsou hlavní důvod servisu lodi ve Španělsku.

 

Proč servis zrovna ve Španělsku?

Původně jsem servis ve Španělsku neplánoval, chtěl jsem ho řešit až v Německu. Loď zde ale bude až do března , tedy celkem 5 měsíců a to by byla škoda toho nevyužít. S odstupem času to hodnotím jako velmi dobrou volbu. Marina v SVC Yachthafen Cuxhaven v Německu, kde mám nyní loď, je pro servis absolutně nevhodná. Dokonce zde nemají ani jeřáb.

Hodně věcí si na lodi dělám sám, ale větší práce rád zadám. V marině Cascais jsem nejdříve obešel tři firmy, které zde byly. Firmy přímo v marině se dobře domluví s marinou na jeřábu a mají v marině svoji plochu a já nemusím nic organizovat. Udělal jsem u nich poptávku a pak už jen provedl rozhodnutí. Nakonec jsem vybral firmu PEDRO RAMOS. Jeho služby byly o 30 % levnější než jiné nabídky.

 

Jaký antifoualing a proč?

Primárně jsem potřeboval řešit především antifouling. První zkušenost mám s antifoulingem z Itálie z mariny Nautilus, kde jsem si ho objednal jako službu (na pozemku mariny nebyly možné vlastní práce). Byl použit nátěr typu UNIPRO INTERNATIONAL, jehož cena s prací byla 990 EUR. Použití jeřábu včetně očištění trupu a návratu lodi do vody činilo 615 EUR. Jednalo se o standardní nátěr, který se každý rok obnovuje.

V té době jsem již uvažoval o Copper Coatu, měděném nátěru. Jeho výhodou je především to, že na lodi vydrží 10 let. Nikde jsem však k tomuto nátěru nenašel dostatek informací, ani jsem ho zatím na žádné lodi neviděl aplikován. Jeho cena je výrazně vyšší, než standardní nátěr. Problémem se však stává nátěr starší lodi. Před nanesením epoxidového nátěru na trup lodě musí dojít k totálnímu obroušení nebo opískování, protože Copper Coat se aplikuje bez základních nátěrů přímo na gel coat lodě. Stejně se však doporučuje každý rok vyndat loď z vody a ostříkat její trup tlakovou vodou. Vhodné je i lehké přebroušení. Peníze za jeřáb se tedy neušetří. Přechod na tuto variantu jsem tedy zavrhl. Z mých zkušeností stejně loď min 1x za 2 roky z vody nechám vyndat kvůli dalším opravám a kontrole.

V Itálii mi byl nakonec doporučen nátěr Micron 77, jedná se o nátěrovou hmotu od firmy International, která má vydržet 2 roky. Zde se tedy za jeřáb i za práci ušetří. Jeho cena s prací tehdy přišla na 1600 EUR, což je více než u standardního nátěru, ale nejsou nutné další přípravy podkladu. Já s ním mám zkušenosti s plutím v Řecku a v Itálii. Po roce jsem nátěr raději zkontroloval a byl v bezvadném stavu. Loď šla do vody a pluli jsem do Španělska, přes Gibraltar, na Tenerife, přes Atlantik do Karibiku. To byl nátěr na lodi právě 2 roky. Tam jsem ale loď nevyndával, pokračovali jsme na Azory a v únoru jsem loď v Portugalsku po 2 letech a 8 měsících vyndal z vody a aplikoval se zde stejný nátěr. Bohužel, až po hotových pracích mi bylo řečeno, že je Micron 77 je vhodný především pro teplé moře, tak uvidíme, jak obstojí v chladnějších vodách. Pokud se ho rozhodnete použít, je dostupný pouze na objednávku (jedná se o profesionální nátěr) a není v nabídce ani na webových stránkách společnosti. Zajímavá byla i cena, která byla podstatně nižší než v Itálii. Jeřáb včetně očištění trupu stál (tam i zpět) 456 EUR, nátěrová hmota včetně práce byla za 950 EUR.

 

Co mohou způsobit volné vanty?

Další věcí, kterou již bylo třeba řešit bylo rozhýbání napínáků vantů. Při pomyšlení na mé začátky v Chorvatsku a volné závětrné vanty mě až mrazí v zádech, co všechno se mohlo stát. Stěžeň začne celý vibrovat a tato vibrace může vést až k jeho zlomení. Protože vanty drží stěžeň, musí mít předpětí, které se seřizuje napínáky. Doporučuji s napínáky hýbat pravidelně, ideálně jednou za rok a promazat je lithiovou vazelínou. Bohužel předchozí majitel mé lodi to nedělal a mně se to u většiny vantů nepodařilo ani velkým klíčem. Servisní firma na tom byla stejně, nakonec napínáky rozřezali a dali nové.

 

Mikroskopické trhliny v luknách

Při prohlídce lodi mě Pedro také upozornil na lukny plné mikroskopických trhlin. Tyto trhliny, pokud jich je hodně, způsobují snížení pevnosti materiálu. Jsou případy, kdy někdo z posádky omylem šlápl na takové okno, propadl se jím a přeřízl si šlachu na noze. Okno by mohlo prasknout i při nárazu vlny. Rovnou se Pedrovi také zmiňuji o tom, že při velkých vlnách, které jdou přes příď, mi z okrajů okna, kde je tmel, kape ze stropu do salónu voda. Původní tmel se již drobil, a tak jsem se ho rozhodl amatérky asi před 6 měsíci vyměnit. Vyškrábal jsem ho z oken a na utěsnění použil Sikaflex 291. Pedro z mého řešení není nadšený, říká, že sice krátkodobě je funkční, ale že tento Sikaflex není odolný vůči paprskům UV záření. Na venkovní tmelení se má použít Sikafles 295. Domlouváme se tedy na výměně všech luken v lodi a vyjmutí původních oken a jejich nového vlepení zpět do lodi. Vytmelení spáry by prý stejně pomohlo jen na nějaký čas. Bohužel, nakonec se stihli s ohledem na nadcházející události vyměnit pouze lukny.

 

Výměna ventilů odpadních trubek

Poslední věcí, kterou jsem nechal servisovat, byla výměna ventilů u odpadních trubek. Důvodem byla vnitřní koroze a velmi obtížná manipulace s pákou ventilu. Když je loď vyndaná na souš, vždy do trubek stříknu trochu WD40, aby ventily úplně nezatuhly. Ventily by se zásadně měli měnit na suchu. Stalo se mi, že se při výměně začala protáčet příruba, a tak výměna na vodě je dost riskantní.

           

U lodi jsem strávil šest dní a sám se také pustil do potřebných oprav. Konkrétně do výměny ovládacího panelu autopilota Raimarine ST4000+. Především vyměňuji ovládací panel autopilota, který již delší dobu nepříjemně bezdůvodně pípal alarmem, upozorňujícím na nízké napájecí napětí, ačkoli napětí bylo dostatečné. Dělo se to v případě, kdy napětí bylo v pořádku. Na displeji se objevila hláška LOW BATT i při běžícím motoru. Do doby, než přestala jednotka pípat, nebylo vidět na displeji, co má ukazovat (odchylu od waypontu, kurz apod.). Autopilot však alespoň řídil, ale nebylo možné ho po dobu „pípání“ ovládat.

Závada se objevila před dvěma roky. Ze začátku pouze občasně, ale postupně začalo zařízení pípat čím dál častěji. Nejdřív jsem na kontaktech přímo na ovládacím panelu měřil napětí, ale bylo ok. Přesto jsem vyměnil kabely, 2x jsem zesílil průřez přívodních vodičů, abych vyloučil úbytky napětí, ale nic z toho nepomohlo. Na internetu jsem našel i zkušenost jiného kapitána, který měl podobný problém, až nakonec jednotka přestala fungovat. Problém byl v tom, že již tato jednotka není ke koupi, protože Raimarine tento model již několik let nevyrábí. Nákup nové modelové řady vyráběné jednotky jsem zavrhl ze dvou důvodů. Esteticky – jednotka má úplně jiný design než jednotky, které již mám a za druhé je přístroj rozdělen na displej a zbylou jednotku, která řídí driver a ovládací panel. Cena je tak vyšší. Půl roku před tím jsem vlastní konstrukcí postavil nový driver i včetně výkonové elektroniky, která řídí proudy do motoru, tak by mi stačila ta původní jednotka. Na internetu jsem nakonec našel starší jednotku Raimarine ST5000+, která je poslední z vyráběných jednotek jako celek. Stála pouze 570 liber. Jen jsem ji namontoval a výborně funguje.

 

Zpráva o poškození mé lodě

Odlétám tak domů s vírou, že Pedro vše dokončí a dohlédne na spuštění lodě na vodu. Nakonec je spoustu věcí jinak. Deset dní před začátkem plavby přes Biskaj dostávám email z mariny, že v důsledku špatného počasí došlo k poškození mé lodě. O tom ale až příště.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Caravelle 33 Lagun

Moje loď | Libor Stacho
title

Sunbeam 30 Artemis

Moje loď | Petr Láska