Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Bílý příval na Mazurských jezerech

10 let od ničivé bouře na Mazurských jezerech

Uběhlo již 10 let od tragédie na Mazurských jezerech, která se zapsala do povědomí nejen polských jachtařů. Mazurská jezera jsou českými i slovenský jachtaři velmi oblíbená a proto je dobré vědět, co nás může potkat. Co se vlastně stalo ? Popis události přesně popisuje článek v polském magazínu Žagle, který přeložil Jan Adam Plaček.

 

Převzato z www.zagle.se.pl

Přeložil: Jan Adam Plaček

 

V úterý 21. srpna 2007 řádil na Mazurských jezerech bílý příval, který si vybral smrtelnou žeň z řad jachtařů. Během ani ne čtvrthodinového řádění větru se potopilo 15 jachet a přes 60 jich bylo převráceno. Bohužel přitom zemřelo 12 osob. Bílé přívaly se na vodě vyskytují poměrně často. Jejich rozsah je většinou omezený, ale někdy, jako v tomto případě, zasáhnou větší oblast. Tak tomu bylo i ve smolné úterý 21. srpna na Mazurských jezerech.

Nad územím Ruska se usadila silná a stabilní kontinentální tlaková výše. Zároveň druhá tlaková výše nad Řeckem posílala masy vlhkého a prohřátého vzduchu z Afriky a Středomoří nad Polsko. Teplota vzduchu přesahovala 33°C. Nad Baltem a Německem v tu dobu přecházela celá řada atlantických níží, které se spojovaly, zahušťovaly linii izobar a vytvářely ideální podmínky pro vznik bouří a přívalů, nejen na okrajích, ve frontách, ale i uprostřed. Takový systém se vyznačoval velkou energií teplých mas vzduchu a ještě větší nestabilitou.

 

A pak to přišlo!

Kolem jedné hodiny po obědě se začaly objevovat na obloze malé stratokumuly, které do hodiny pokryla poměrně tenká vrstva mlhy – nimbokumuly. Pochyby o tom, jestli bude pršet, se pomalu měnily v jistotu. Protože jsme nechtěli zmoknout na vodě, rozhodli jsme se přečkat déšť u břehu. Než jsme se vyvázali u břehu, tak se rozhostilo úplné bezvětří a nad severní částí jezera Bełdany se objevil velký bouřkový mrak, černý jako noc, připomínající kovadlinu – učebnicový příklad gigantického kumulonimbu – uvedla ve svém popisu Kasia Grzywa. Bouřlivý vítr, který následoval, foukal asi 5 minut a pak utichnul tak náhle, jak se objevil. Déšť se změnil v krupobití. Po dalších 5ti minutách skončilo i krupobití a začalo se rychle vyjasňovat. Kasia se však bouří ošálit nenechala. Ale ne všichni byli tak opatrní. Přestože se dalo čekat, co bude následovat. V televizi informovali, že plavidla Bílé flotily (veřejná lodní doprava na Mazurských jezerech, pozn. překladatele) zůstaly v přístavech a nevypluly. Informace o přicházející bouři získalo vedení Bílé flotily z internetu. Později se ukázalo, že jedna z lodí flotily raději najela před blížící se bouří na břeh, na jezeře Niegocin. Jak je vidět, zkušenost kapitána linkové plavby je někdy k nezaplacení.

Náš spolupracovník Zbyszek Jatkowski z Giżycka hlásil, že nejmíň dvě hodiny předem uviděl ze svého okna hrozící nebezpečí. Sebral fotoaparáty a později fotogafoval to, co se pak odehrálo. Byli však i takoví, kteří hrozící nebezpečí přehlédli a příval je dostihnul na vodě: „Byl jsem na jezeře Kisajno. Bílý příval se blížil velkou rychlostí. Hlavní plachtu jsme strhli za stěžně dolů. Kosatku jsme srolovali a dojeli jsme ke břehu blízko Antonowa.” – popisoval jeden z jachtařů, kteří byli v té době na vodě. V té době už bylo nahlášeno 39 převrácených plachetnic. Jak uvedl Paweł Czubiński ze záchranné služby WOPR, tak převrácených lodí bylo nakonec celkem 60. Některým nepomohlo ani to, že měly stažené plachty. I tak se převrátily. Videa, dokumentující tu hrůzu, najdete na youtube, pod heslem „Bialy Szkwal Mazury 2007“. Hodně lodí se úplně potopilo. Kolik, to přesně nikdo neví. Odhaduje se, že kolem 15.

Média několik hodin informovala podrobně o katastrofě. Na Mazurech jsme nikdy nic podobného nezažili a to tam jezdíme řadu let. Vlny na jezeře Śniardwy měly přes 2 metry. Bylo to hotové peklo, tvrdili očití svědkové.

Janusz Kulpeksza, náš mazurský komentátor si vzpomíná na několik bílých přívalů, kterých byl svědkem. První takovou bouři zažil před 40 lety. Jednou z posledních byla bouře 4. července 2004, která v okolí zpustošila 15 tisíc hektarů lesa a jiná o rok předtím v okolí Giżycka, která způsobila převrácení několika desítek plachetnic.

 

Čtvrthodina hrůzy

Bílý příval trval okolo 15-ti minut. Ještě před bouří vyplulo 13 plavidel záchranné služby WOPR, aby upozornili ty, co byli na vodě, na hrozící nebezpečí. Ke všem se ale nedostali, protože už nebylo dost času. Po skončení vichřice se přistoupilo k záchranným pracím. Vyloveno bylo z vody 80 osob. Ředitel mazurského WOPR-u upozornil, že ne všichni zachránění měli na sobě záchranné vesty. Byla to lehkovážnost, nebo přímo hloupost? Těžko odpovědět.

Bohužel, 3 osoby z vylovených už nežily. Hledalo se několik desítek chybějících jachtařů a kajakářů. Postupně byli nalézáni, ale po několika dnech klesly na nulu naděje na to, že budou nalezeni živí. Hledání se účastnila policie, hasiči, mazurský WOPR a Mazurská záchranná služba z Okartowa. Pátrací operace se zúčastnil i vrtulník a dvě letadla. K hledání potopených lodí ve větší hloubce se využíval i sonar. PKN Orłen poskytl 15 tisíc zlotých na palivo pro záchranáře.

 

Čas na závěry

V tisku, rádiu i televizi bylo uveřejněno dostatek informací o průběhu události. Nabité byly velkými emocemi a kontroverzními názory? Jachtaři jsou špatně vyškolení a lehkovážní, holdují na vodě alkoholu, v archaických přístavech a marinách chybí systém varování před bouřemi a silným větrem atp. Bohužel, řada z těchto názorů je pravdivá. Některá přístaviště jsou skutečně v hrozném stavu, což nebrání správci ve výběru peněz za kotvení. Nefunguje žádná registrace, kdo na kolik dní vyplul a kdy vyplul. Chybí základní informace o předpovědi počasí a jiných hrozbách. Plachetnice vyplouvající na jezera se tak vlastně propadá do černé díry. Nikdo neví, kam odplul a kdy se vrátí.

Nepochybně se nedostávalo informací o hrozících nebezpečí, způsobeném počasím. I když na vodu vypluly všechny dostupné lodě mazurského WOPRU, nestihly objet všechny lodě na vodě. A navíc někteří z nich brali informaci o hrozícím nebezpečí na lehkou váhu. Záchranářům z Giżycka se povedlo dostat informaci o nebezpečí jen k lodím na jezerech Niegocin, Dargin a Kisajno. Několik tisíc lodí se stačilo schovat u břehů. Přes všechno úsilí podle představitelů WOPR-u zastihla bouře na vodě několik set lodí.

Hodně lidí, kteří hledali řešení tohoto problému navrhovalo, aby se na Mazurských jezerech vybudoval integrovaný systém varující před nebezpečným počasím, podobný tomu, jaký funguje například na Bodamském jezeře. Tam jsou silné větry přicházející od Alp velmi časté. Na Mazurských jezerech se to v poslední době také často stává. Dnes je tento systém již v provozu (poz. překladatele). Další problémem je vybavení záchranných služeb. Nejde ani tak o kvalitu, protože ta je už dostatečná. Jde hlavně o množství. Kromě toho pořád chybí prostředky na palivo, nejen pro záchranné akce, ale i pro školení a patrolování na jezerech. altruizmus Orlenu prostě nestačí.

 

Mluví záchranáři

Na Mazurských jezerech byl kdysi dislokován záchranný vrtulník. Bohužel ho přesunuli. V době záchranné akce létal vrtulník až z Bialystoku. Vrtulník by na Mazurských jezerech byl více něž příhodný, zejména proto, že tam v sezóně tráví dovolenou několik set tisíc osob. Jestliže se diskutuje o umístění záchranného vrtulníku v Tatrách, tak by se nemělo zapomenout na to, že Mazurská jezera potřebují podobné řešení. Výstup na Orlí stezku, Rysy a nebo na Giewont může být případně stejně nebezpečný, jako plachtění na jezerech v těžkých povětrnostních podmínkách.

Každá čtvrtá loď převrácená bílým přívalem se potopila. Nade všechny pochybnosti se potvrdilo, že stavitelé lodí zapomínají na potřebnost výtlakových prostor na plachetnici. Hodně jachtařů si neuvědomilo, nebo je nikdo neinformoval, že plují na lodích, které se mohou převrátit a také potopit. No a zároveň se na jachtařských kurzech učí, aby se v případě převrácení lodi neodplavávalo pryč od lodi, protože funguje jako ten nejlepší záchranný vor.

Bílý příval ustoupí časem do zapomnění. Ti, co ho zažili a přežili budou opatrnější. Už si ověřili, co dokáže bouřka pod kumulonimbem. Státní orgány učiní své závěry. Můžeme jen doufat, že dojdou k takovým závěrům, které pomohou zlepši bezpečnost plavby na Mazurských jezerech. Vybudováno bude centrum koordinace záchranných služeb na Mazurských jezerech a přistoupí se k radikální nápravě služeb v přístavech a k zlepšení výbavy záchranných služeb. To jsou úkoly. Se kterými je potřeba začít. Potřebná je výchova směřující k informovanosti o nebezpečích vyplývajících z provozování jachtingu. To už je úkol pro všechny, kteří se věnují jachtingu v Polsku.

Na základě těchto událostí, byl v červnu 2011 na Mazurských jezerech spuštěn systém varování před bouří. Jedná se o 17 stožárů, na kterých se v případě hrozícího nebezpečí rozsvítí žluté světlo. Signály jsou vidět téměř z kteréhokoli místa na trase Velkých jezer.

V případě, že světlo nesvítí, můžeme plout bezpečně. Pokud žluté světlo začne vysílat 40 záblesků za minutu, znamená to možnost příchodu nebezpečných povětrnostních jevů. Při bezprostředním nebezpečí se frekvence zvyšuje na 90 záblesků za minutu.

 

Umístění stožárů :

  1. Jezero Mamry, Skłodowo
  2. Jezero Mamry, řeka Węgorapa
  3. Jezero Święcajty, Ogonki
  4. město Ryn
  5. Jezero Roś, Łupki
  6. Jezero Mikołajskie, Mikołajki
  7. Kępa Grajewska ostrov na jezeře Niegocin
  8. Jezero Kisajno, při vězdu do přístavu Almatur, Giżycko
  9. Wysoki Róg, Kamionki
  10. Jezero Jagodne, wyspa
  11. Jezero Boczne, Bogaczewo
  12. Śniardwy Północ
  13. Jezero Śniardwy, Nowe Guty
  14. Jezero Śniardwy, Niedźwiedzi Róg
  15. Jezero Bełdany
  16. Kanál Jegliński, při výjezdu z jezezera Seksty
  17. Kanál Tałcki, u ústí do jezera Tałty

 

 

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Scandinavia 35

Představujeme | Petr Láska
title

Přes Biskajský záliv

Plavba | Tomáš Kůdela