Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Kaas met smaak

Holandsko je zemí sýrů. Holandsko je také zemí námořníků, kteří si v hluboké historii podmaňovali kolonie. Také je zemí vyhlášených stavitelů lodí. A také je Holandsko charterovou destinací.

 

Když slyšíme mluvit Holanďana, moc toho jako Češi nepochytíme. Když vidíme napsanou holandštinu, tak pokud mluvíme německy nebo anglicky, máme docela slušnou naději, že budeme rozumět skoro všemu. V mých očích je psaná holandština směsí půl na půl němčiny a angličtiny. To je fakt, který činí pobyt na tomto území příjemným. Nemluvě o tom, že německy nebo anglicky mluví v Holandsku skoro každý.

Proč není Holandsko tradiční charterovou destinací? Protože tady nepálí slunce jako na jihu, není tady tyrkysové moře, které láká tam skočit, a přijde nám Čechům jako místo, jež není společensky dost atraktivní, když se nás doma zeptají, kde jsme byli na dovolené. Když odpovíte, že v Holandsku, nemůžete přehlédnout povytažené obočí, signalizující miliony otazníků. To se děje jen proto, že si nikdo neumí jachtařskou dovolenou v Holandsku představit.

Za posledních dvacet let vyrostla hlavně díky společnosti Dutchmasters velmi široká skupina lidí, kteří tráví svou dovolenou na motorové lodi na kanálech. Kdo sem totiž jednou zavítal, zcela jistě se bude vracet. To se týká nejen vyznavačů motorových lodí a plavby po kanálech, ale také všech plachtařů.

Holandsko nabízí velmi široké spektrum plachtařských zážitků a každoročně pořádá nespočetně jachtařských závodů na evropské nebo světové úrovni právě díky ideálním podmínkám k plachtění. Například ve vnitrozemí Fríska je spousta marín a sportovních jachtařů. V každé maríně se setkáte s loděmi snad všech okruhových tříd. Na vnitrozemských jezerech, kterým se tady říká Meer (tedy něco, co v češtině evokuje slovo „moře“), lze plachtit jak na sportovních lodích a na lodích podobných těm našim na českých vodách, tak i na velkých námořních plachetnicích. Na jezerech potkáte rovněž spoustu starých klasických plachetnic, vícestěžňových nebo menších železných s gaflovým oplachtěním a dřevěným stěžněm. Plachtit přes jezera a po kanálech z města do města má také své kouzlo a je to něco pro nás velmi neobvyklého. Všechna vyjmenovaná plavidla lze najmout v charteru. Pokud si však tento charter představujete jako v Itálii, Francii, Chorvatsku nebo Řecku, pak jste vedle. Velkých charterových společností s početnou flotilou lodí je tu poskrovnu. Ale jsou tu a většinou se orientují na německou klientelu, takže i když jste angličtináři, personál to na vás nejdřív zkusí s němčinou. Je tady však spousta malých rodinných charterových společností, které provozují flotilu do deseti lodí a sídlí všude, i ve vnitrozemí, a nejenom na břehu moře.

Většina plachetnic v Holandsku má malý ponor a nemá problém plavby po kanálech až k moři, což činí dovolenou více než atraktivní. Lodě do 30 stop mají nezřídka ponor jen 120 cm, od třiceti stop nahoru pak je drtivá většina lodí s ponorem 140–150 cm. Lodě nad 40 stop už v místních podmínkách patří k těm velikým, které v žádné maríně nebo přístavišti nepřehlédnete. Tyto lodě pak mají ponor kolem 160–170 cm a mezi nimi se najdou ojedinělé kusy, které byly původně soukromé a určené jen pro plavbu po moři, a mají ponor 200 cm. S takovou lodí na kanály vůbec nemůžete, tam je většinou hranice ponoru 1,40 m a i tak máte mnohdy pod kýlem sotva stopu. Lodě s ponorem 2 m lze provozovat jen na Ijsselmeeru a na otevřeném moři. Ijsselmeer, který má od severu na jih 80 km a z východu na západ v některém místě 20 km, má na celé ploše hloubku 2,50 až 6,50 m. To jsou hloubky, při kterých už na vás v Chorvatsku nebo jinde ve Středomoří dávno řvou varovné signály. Holandsko je stejně jako Balt na svém pobřeží obsypáno bójemi, které vás bezpečně provedou mělčinami na otevřené moře nebo do přístavu. Značení je velmi přesné a navigace není tak složitá, jak se může na první pohled zdát. Je prostě jen nezbytně nutné, abyste přesně věděli, kde jste, a orientovali se podle znaků v mapě. Z tohoto pohledu se potom budete na Jadranu navigačně nudit. Všechny bóje jsou označeny písmeny a čísly, takže při konfrontaci s mapou máte velmi snadno svou přesnou polohu. Jde jen o to se toho nebát a být důsledný.

Také s plachetnicí se stěžněm se dostanete do vnitrozemí k obecnímu molu v centru. Jediným limitujícím faktorem je již zmíněný ponor. Jinak všechna zdymadla a zvedací mosty fungují bezchybně. Na mapě by měla být u mostu písmena BB (most s obsluhou), abyste měli jistotu, že se nebudete otáčet. Také je nutné sledovat otevírací dobu mostů, která je přes letní měsíce s jistotou od 9 do 19 hodin s tím, že od 12 do 13 je polední přestávka a pak je ještě od půl čtvrté do půl páté pauza na svačinu. V Holandsku je také spousta mostů s otevíráním na fotobuňku anebo u čekačky pro sportovní lodě je na sloupu tlačítko, které stačí manuálně stlačit. Ale to se vše dočtete v almanachu, který je spolu s mapami na všech charterových lodích.

Mně se na Holandsku líbí jedno, že je proti Středomoří výrazně levnější a lidé jsou daleko vstřícnější a přátelštější. Přátelská atmosféra bez jakékoliv falše, která má v jiných teplejších zemích za cíl pumpnout turisty o peníze, je pro mě více než tyrkysové moře a slunce nad hlavou. V Holandsku si totiž vždy skutečně odpočinu. Cesta z Prahy k Ijsselmeeru přijde naftovým úsporným autem na zhruba 4500 Kč, což je polovina toho, než když vyrazím na jih. V domovské maríně parkuji vždy celý týden zadarmo. Komfortně vybavené a dokonale fungující maríny stojí na jeden den 1,50–1,65 eur za metr délky lodě. Aby vám v některých marínách tekla ve sprchách teplá voda, je nutné vhodit do elektronické kasy většinou jedno euro a zmáčknout tlačítko s příslušným číslem sprchovací kabiny. Po tomto úkonu získáte na 5 minut teplou vodu. Ryby a jiné pochutiny stojí v restauracích zlomek toho co na jihu a navíc se nemusíte bát toho, že vám padne čelist, když vám číšník přinese účet. A byla by chyba nenakoupit lednici na lodi plnou různých sýrů, které v Holandsku stojí v supermarketech od 4 do 12 eur za kilo. Má to jedinou nevýhodu. Až se vrátíte domů, tak vám přestanou chutnat naše supermarketové sýry. A ty sýry, které vám budou v Čechách chutnat, budou stát u nás doma násobky toho, co si dopřejete v Holandsku. Už jen tento fakt vám nedá, abyste se do Holandska nevrátili.

V Holandsku také hodně a často fouká, takže se nejen zdokonalíte v ovládání lodě, ale perfektně si užijete plachtění. Vlny na Ijsselmeeru nejsou vysoké, kdyby měly dva metry, tak už by tam pomalu nezůstala žádná voda, ale jdou blízko za sebou a jsou strmé. Silnější vítr někdy trhá vršky vln a tvoří po hladině takovou horizontální sprchu, ale není to běžný jev. Ijsselmeer platí za dobrý školní revír, ale nelze ho nikdy podceňovat. Se sníženou viditelností, a tím potažmo orientací, dokáže někdy posádku plně zaměstnat.

Někdy příště se k Holandsku v rubrice Charter vrátíme, ale to už představíme konkrétní charterové společnosti, třeba konkrétní lodě, konkrétní lokality a tipy na týdenní plavby.

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

BVI – Britské Panenské ostrovy

Charter | Tomáš Kapička