Hlavní stránka
Blog Charter Co se děje Ekonomika Historie Kutil Lidé Loděnice Magazín Marketing Moje loď Napsali před Novinky Plavba Právní poradna Představujeme Rádce Sport Technické novinky Technika Test Test použité lodě Videoprohlídka  
 

Boj s předsudky

Spousta českých jachtařů na Baltu začínala a dodnes je mu věrná. Těm tento článek nic nového nepřinese. Pak je tady ale drtivá většina těch, kteří ještě nenašli odvahu překročit vlastní stín předsudků a vydat se jednou na sever.

 

Nemusíme popírat, že by nám teplo nedělalo dobře. Žijeme v nějakých klimatických podmínkách a představa tepla je nepochybně každému živočichu, včetně člověka, milá. Když máme čtyři nebo pět týdnů dovolené, pak se většinou chceme buď prohřát, anebo si v zimě zalyžovat. Část Evropy na sever od nás pak máme spojenou s představou, že je tam zima. Byli bychom přece blázni, kdybychom si vyplácali dovolenou a jeli někam, kde je zima.

Také je důležité myslet na fakt, že velká část českých jachtařů se lodi poprvé dotkla v Chorvatsku. Spolu se svými rodinami si pak logicky vytvořili představu, že loď je symbolem tepla, tyrkysového moře a koupání, azurové oblohy a opalování. A mají naprostou pravdu, protože ta představa musí lákat většinu z nás. V tuto chvíli však jachting svým způsobem nahrazuje apartmán na břehu. Je to prostě koupací dovolená, kdy bydlíme a přesunujeme se na lodi. Až se tito jachtaři jednou posunou od koupací dovolené k jachtingu, pak je začnou zajímat i jiné revíry.

O jachtingu na Baltu panuje mezi jachtaři, kteří tam ještě nebyli, jasná představa. Je to něco jen pro sportovněji založené jachtaře, příliš tam fouká, je tam zima a permanentně rozbouřené moře. Pravda však leží úplně jinde. Po Baltu plují tisíce turisticky založených jachtařů, modrého nebe nad hlavou si užívají dost. Stejně tak malebných rybářských vesnic na břehu a útulných marín. Za maríny se zde platí od 1,00 do 1,50 eura za metr lodě, což je zhruba 7x méně než na jihu. Na rozdíl od jihu Evropy, kam patrně vozí mražené a chlazené ryby ze severu, protože už si sami sobě moře totálně vyrabovali a „svježa riba“ dorazí letecky do vaší oblíbené restaurace v polystyrénovém boxu, si na Baltu dáte na každém kroku za normální peníze stovky různých ryb na desítky způsobů a pochutnáte si.

Od poloviny dubna jsou na Baltu výborné podmínky pro jachting. První skutečné sluneční teplo přichází po zimě většinou s železnou pravidelností krátce po Velikonocích a není výjimkou, že se vysvlečete do trička. Tlaková výše nad Azorami vytváří obvykle v této době tak čtyři týdny krásného počasí, které se dá srovnat s jihem. Přes den vám bude stačit jen košile a večer si vezmete svetr. Skutečná sezóna pak pravidelně startuje na 1. máje, všude na březích kvete řepka a fotografie z paluby lodi snad nemohou být krásnější. Je to období svěžího větru, kdy vám mikina anebo svetr nebudou vadit, často se však může stát, že vítr trochu lehne a začne vás spalovat jarní slunce. V tu dobu jsou všichni místní jachtaři na vodě a je velkolepé sledovat to množství plachet na hladině.

Obvykle pěkné počasí v této době provázejí stále postupně stoupající teploty a tento trend vydrží do poloviny až konce června. Pak přichází doba tradiční akce Kieler Woche, a tam statistika hovoří zcela jasně, i když nepochopitelně, že Kieler Woche je vždy spojený se špatným počasím. Není to tak, že by bylo vždy špatné počasí, ale když už zaprší, tak všichni říkají: „Vidíte, zase jako vždy.“ Červenec a srpen jsou na Baltu většinou suché a slunečné s příjemnými teplotami. Sem tam samozřejmě může zapršet nebo se zvedne větší vítr, ale to je možné kdekoliv na světě, rozhodně to není pravidlo na Baltu. Když už zaprší a přijde nějaká fronta, pak to nikdy není na příliš dlouho.

V září se již zkracují dny, ale místní jachtaři považují tento čas za vrchol jachtařské sezóny. Vše se najednou uklidní, všude je klid, prázdninoví sváteční jachtaři najedou na svůj domácí režim a moře a přístavy patří většinou jen domácím. Přes den ještě zahřeje slunce, večer je však již třeba trochu se obléci a na noc třeba na lodi zatopit. Zářijová rána pak mají na Baltu zvláštní kouzlo. Nad vodou se ještě válí mlha, skrze kterou se prodírá ranní slunce a rozehrává s kapkami rosy na palubě překrásnou hru třpytu. Je to něco velmi hezkého. Babí léto přichází na Balt s pravidelností v polovině září a vydrží obvykle do poloviny října. Od poloviny října pak může každý jachtař, který touží po skutečně drsném jachtingu, zažít to, co se o Baltu neprávem hovoří po celý rok. Tedy i přes často modré nebe silný vítr, rozbouřené moře, po hladině letící horizontální sprcha, kterou trhá z vrcholů vln vítr a vše na lodi mokré. Celý tento jev potom podtrhuje neustálá zima. Tento stav však není stálý a rychle se střídá s krásnými klidnými dny. Tyto proměny ovlivňují tlakové níže nad Atlantikem, které přinášejí prudké změny počasí a proženou se vždy nad celým Baltem.

A jak vlastně na Baltu fouká? Nejčastěji zde vládne západní vítr, který se při vysokém tlaku vzduchu stočí na východní. Podle místních existuje jedno pravidlo, kdy během celé letní sezóny jednou za dva týdny přijde jeden den, kdy je vítr přece jen silnější, než bychom si přáli. Ale častěji to prý skutečně není. Množství srážek je ve srovnání s Čechami velmi podobné, tedy myšleno co do četnosti a množství. V žádném případě nelze Balt co do intenzity srážek srovnávat se západním pobřežím Norska.

A v tuto chvíli narážím na teplotu vody, která je pro koupací dovolenou velmi důležitá. Otužilí jedinci se koupou od konce května, během června teplota vody pomalu stoupá, ale pořád je poněkud svěží. Přes letní měsíce pak dosáhne teploty 22 stupňů, což můžeme považovat za pravidlo.

Množství, krása a nízké ceny přístavů v podstatě přebily potřebu být někde na kotvě, zejména dánské ostrovy mají v tomto ohledu co nabídnout.

 DÁLE JSME NAPSALI 
title

Mallorca

Charter | Petr Láska
title

Holandsko

Charter | Marek Somol